Za posledních šest let se výdaje na obranu ze státního rozpočtu zvýšily o 44 mld. korun, tedy na dvojnásobek. A během dalších tří let vláda plánuje ještě zvýšit výdaje z letošních zhruba 90 mld. korun o dalších nejméně 50 – 60 mld. korun. Jenom v návrhu rozpočtu na rok 2023 vláda navrhuje navýšení výdajů na zbrojení o více než 20 mld. Kč (nárůst cca o 24%). 

Přitom v nové členské zemi NATO, Finsku, se obranné výdaje trvale pohybují pod hranicí 2% HDP (stanovené na summitu NATO ve Walesu v roce 2014) už od 60. let minulého století. Finsko se totiž na rozdíl od současné české vlády nezaměřuje prioritně na výši vojenských výdajů, ale na získávání vojenských schopností. A obranné výdaje představují pouze prostředek k získávání konkrétních vojenských schopností. A samozřejmě, získávání těchto schopností lze pořídit i levně. Shrnu-li to, není žádný problém utrácet za zbrojení jakékoliv horentní sumy, což samo o sobě však ještě neznamená významné zvyšování bojové připravenosti ozbrojených sil. Není vyloučen ani scénář, kdy zbrojní výdaje rostou, ale reálná bojová připravenost jednotek spíše klesá.

Korunu tomuto rozpočtovému tsunami vojenských výdajů zasadila v Česku uvažovaná výměna švédských Gripenů, jež nám Švédsko nabídlo k pronájmu na další období zdarma, za koupi 24 ks letounů F-35, které jsou známy technickými i koncepčními problémy. V současné době 14 českých Gripenů vykonává hlídkovou misi kromě Česka také nad čtyřmi dalšími státy.

Nejnižší částka, která byla v souvislosti s nákupem dvou letek letounů F-35 zmíněna, začíná na 60 mld. korun.