A přesto se K. S. a jemu podobní „Rakušáci“ dožadují návratu Radetzkého pomníku na Malostranské náměstí, tedy na původní místo, ze kterého byl pomník po 28.říjnu 1918 odstraněn. V logice věci proto K.S. musel reagovat na můj článek v LN z 23. 5. „Kdo jsou čeští vojevůdci“.

Smyslem mého článku ovšem primárně nebylo věnovat se vrtochům starého muže, determinovaného svou příslušností k šlechtické entitě. Chtěl jsem článkem sdělit zejména to, že tradice první republiky je hluboce demokratická a národní. A mám-li říci i to, co jsem sice neřekl, ale co z toho plyne. Není aristokratická a už vůbec, ale vůbec v ničem nenavazuje programově na starou habsburskou monarchii.

Nemá smysl hovořit o nevídaně obrovských konfiskacích majetku skutečné české šlechty a českých měst po Bílé Hoře. O emigraci desítek tisíc Čechů protestantského vyznání v té době do ciziny ani nemluvě. To, že dynastie „odměnila“ českým majetkem cizáky a vytvořila z nich de facto novou šlechtu Českých zemí, o tom není jistě sporu. Ale možná, že i to je podle K. S. ahistorické.

Vládnoucí dynastie spolu s katolickou církví tak utlumily rozvoj Čech a Moravy v hospodářské oblasti. To vypadá jinak, než jako „kromobyčejný vzestup českého národa", o němž píše K. S.