Toto Baxovo tvrzení se neopíralo o žádné svědectví jiné osoby a bylo veřejnosti a také orgánům sněmovny poskytnuto s mnohaměsíčním časovým odstupem, od doby kdy se vec měla uskutečnit. Poslanecký výbor pod vedením svého předsedy, bývalého ministra spravedlnosti za ODS Blažka, nicméně včera konstatoval, že k ovlivňování soudů nedošlo. Poslanci v této věci zaujali většinově rozumné stanovisko. Vyšli z toho, že zde stojí svědectví prezidenta proti svědectví bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu. A že tedy je těžko možné z toho cokoliv vyvozovat, protože žádné jiné důkazy k dispozici nejsou.

Včera sdělila šestice senátorů z Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21, že se chystá do měsíce připravit text žaloby na prezidenta M. Zemana za hrubé porušení Ústavy. A tou poslední kapičkou, která k tomuto rozhodnutí měla přispět, je podezření, že lidé z okolí prezidenta narušují nezávislost justice. Předseda tohoto senátního klubu, který by se spíš měl nazvat, ne klubem liberální demokracie, ale klubem militantním, sdělil, že chtějí v ústavní žalobě na prezidenta „…popsat precizně všechny skutky, o kterých se domníváme, že jimi byla poručena Ústava“. Prý mají v hledáčku asi dvacet činů prezidenta, které do žaloby zahrnou. K tomu, aby mohli ústavní žalobu vůbec předložit, musí získat popisy ještě dalších dvacet jedna senátorů. A k tomu, aby tato ústavní žaloba mohla být předložena k Ústavnímu soudu, musí získat podporu třípětin všech senátorů a třípětin všech poslanců. To je dosti nerealistické očekávání. Naštěstí.