2. světová válka na evropském kontinentu vznikla jednoznačně zaviněním a v důsledku agresivní politiky německého kancléře Adolfa Hitlera. Po jeho agresi centrifugálně vedené po celé Evropě bylo Německo zdrcujícím způsobem poraženo.

A z ruin Hitlerovy Třetí říše vzniklo, zj. díky kancléři Adenauerovi, ale také díky působení vítězných spojenců, kteří okupovali Německo, Německo nové, demokratické. Německo, které se nakonec stalo vzorovou demokracií v Evropě. A bylo to především zásluhou křesťanských stran CDU/CSU a také sociálních demokratů, kteří nesli rozhodující část vládní odpovědnosti od roku 1949. Tedy od vzniku Spolkové republiky Německo. Klerikálové a sociální demokraté se střídali u moci po celou dobu existence SRN anebo spolu kooperovali přímo ve vládě.  Nyní spolu ustavují již pátou „velkou koalici“. Nová německá vláda nenastupuje právě v příznivé době. Imperialistická politika  USA za Bidenova prezidentství zbavila Německo dodávek levných ruských surovin, na kterých byla postavena v posledních desítkách let jeho prosperita. Budoucí vládci Německa z „velké koalice“ jakoby neviděli hlavní klíč k obnově prosperity Německa právě v otevření východního trhu po skončení války na Ukrajině, spočívající v obnovení dodávek levných ruských surovin do Německa a do Evropy. Místo toho nová německá vláda rozhodla, že prodá Ukrajině rakety s doletem až 500 kilometrů. Německými raketami tak mohou Ukrajinci dostřelit až téměř na předměstí Moskvy. Nemyslím, že je to pro uzavření konfliktu na Ukrajině správné řešení. A už vůbec ne pro budoucí vztahy s Ruskem po válce. Stejně to ostatně chápal také bývalý německý kancléř Scholz.

Německá vláda se zatím vzdává v ekonomice důležitého faktoru, který může za 2 až 3 roky, tedy po obnovení dodávek levných surovin z Ruska, pomoci razantním způsobem zvýšit konkurenceschopnost německého průmyslu.

To, že právě Německo bude zasaženo americkými cly na dovoz zboží nejvíce z celé EU, je zřejmé. Především se to týká německého automobilového průmyslu, který je v krizi. Z Evropy do USA v předchozích letech bylo dodáváno zhruba půl milionu osobních automobilů a velká část z nich právě z Německa.