Připomeňme si, proč vlastně Rusové šli do válečné operace na Ukrajině. V zásadě proto, alespoň podle jejich vyjádření, že Ukrajina se chtěla stát mocí mermo členem NATO. A šéfové NATO, včetně USA se k tomu stavěli vstřícně.

V ukrajinském parlamentu byl na poslední chvíli stažen návrh zákona, který by de facto ukládal ukrajinské exekutivě obsadit obě separatistické, ruskojazyčné republiky v Donbasu a v Luhansku vojenskou silou. Putin to oboje pochopil jako výzvu. 

Vraťme se střihem do roku 1962, kdy Sovětský svaz v dohodě s Castrem dopravil na Kubu, tedy tisíce kilometrů od SSSR, odpalovací rampy a rakety s jadernými hlavicemi a namířil je na americká velkoměsta. Nějakou chvíli předtím totéž provedly USA v Turecku, tedy u svého spojence z NATO, kde namířily rakety ze svých základen v Turecku na sovětská velkoměsta. Z velkého poprasku byla málem třetí světová válka. Rakety pak zmizely z Kuby i z Turecka.

Prostě, USA nemohly strpět, zcela pochopitelně, pár desítek kilometrů od svých hranic nejen nepřátelskou zemi, ale i zemi, ježící se sovětskými raketami s jadernými hlavicemi.