Spolupráci s Čínou, v rámci iniciativy Belt and Road (BRI) podepsalo již sto padesát zemí a téměř tři desítky mezinárodních organizací a institucí. Po necelých šesti letech, kdy tato iniciativa byla čínským prezidentem Si vyhlášena, je možné předvést velice konkrétní výsledky. Podle čínského prezidenta existuje již šest koridorů a šest stezek, kterými se ubírá mezinárodní spolupráce, ať již formou investic či rozvoje obchodní výměny, kulturní výměny, výměny studentů, technologií apod.
Prezident Si ve svém zcela věcném a od frází oproštěném projevu správně poukázal na to, že fungující infrastruktura je základem konektivity, tedy propojování ekonomik v rámci této iniciativy. Jeden z účastníků diskuse, myslím, že to byl první kazachstánský prezident Nazarbajev, to vyjádřil velice hezky: „Chceš – li se stát bohatým, postav cesty“. Cílem čínské vlády je mít svou zemi stále otevřenější. Důležité ve vystoupení čínského prezidenta bylo také sdělení, že Čína bude zvyšovat ochranu produktů duševního vlastnictví. To je jistě dobrá zpráva pro každého zahraničního investora, který uvažuje o investicích v Číně.
Prezident také řekl, že Číňané chtějí dále zvyšovat poptávku čínského obyvatelstva a v žádném případě nehodlají omezovat dovoz. Nebudou prosazovat ani oslabení čínské měny jüanu (což by zlepšilo pronikání čínského zboží na zahraniční trhy a naopak zhoršilo možnosti importérů do Číny) a nebudou za každou cenu usilovat ani o vysoké přebytky obchodní bilance. Iniciativu BRI berou jako win-win příležitost pro Čínu i její zahraniční partnery. Propojení Číny se světem vysokorychlostními železnicemi a dálnicemi samozřejmě zlepší a navýší možnosti obchodní výměny.
O pozitivních výsledcích uplatňování BRI hovořili i ostatní účastníci diskuse, a to velmi věcně. Egyptský prezident Sí Sí hovořil o tom, že pro jeho zemi je Čína strategickým partnerem již od roku 2014 a že za šest let navštívil již po šesté tuto partnerskou zemi. Hovořil o budování dálnice do Káhiry čínskými investory, ale také třeba o připravované vodní cestě z Viktoriina jezera po Nilu do Káhiry.
Pro Rusko je Čína, jak se prezident Putin vyjádřil, klíčovým partnerem pro integraci euroasijského regionu. Nesmírně zajímavá byla také vystoupení předsedů či šéfů vlád a států - Malajsie, Pákistánu či Kazachstánů, kteří hovořili o konkrétně budovaných dopravních projektech či o přístavech. Prostě iniciativa BRI je příspěvkem rozvoji celého regionu.
Velkou pozornost věnoval čínský prezident, ale také třeba pákistánský předseda vlády, uskutečňování zelených projektů. Generální tajemník OSN Gutteres připomněl, že Čína vynakládá ohromné prostředky do obnovitelných zdrojů energií. V roce 2017 to podle něj bylo 125 mld. dolarů. Pákistánský premiér, jehož země vidí v Číně v regionu spojence vůči stále silnější Indii, hovořil o tom, kterak v jeho zemi vysazují a budou vysazovat miliony stromů.
Zapadnout by neměla ani informace generálního tajemníka OSN Gutterese, že existují odborné odhady, že se dopravní infrastruktura do roku 2050 ve světě rozšíří o 75%.
Na závěr hodnocení několika hodin mimořádně silných informací si vypůjčím slova někdejšího ministra financí USA Hamiltona, která použila ve svém vystoupení šéfka MMF Lagardeová. „A co příště…?“
Myslím, že je dobře, že s prezidentem Zemanem do Číny odjelo také několik ministrů české vlády, aby na vlastní oči viděli pozici Číny ve světě. Bylo by také dobré, aby podobné akce měli možnost navštívit i politici ze staré a nové vlny české pravice, kteří bojují svůj opožděný boj s komunismem prostřednictvím poštěkávání po ČLR. Tu zpochybňují politiku jedné Číny, pak zase přijímají ministerského předsedu exilové vlády v Tibetu a dělají další vcelku nesmyslné kroky.
Prostě ke spolupráci s Čínou je potřeba přistupovat tak realisticky a pragmaticky, jak to předvedl ve svém vystoupení prezident švýcarské konfederace, jehož vystoupení bylo bez sentimentality, plné rozumných myšlenek o rozvoji vzájemně výhodné spolupráce, která již ostatně probíhá. A podobné bylo i vystoupení představitele německé vlády a například chilského prezidenta Pinery. Mimochodem, v Chile v tuto chvíli vládne prezident, který je označován jako pravicový, ale Chile je již třináct let strategickým partnerem Číny, s obrovskou obchodní výměnou a s víceméně vyrovnanou obchodní bilancí. Snad ani v soukromí chilského prezidenta nenapadá, že by se nad touto spoluprací se zemí, kde vládne komunistická strana, pohoršoval. Pan prezident by si měl vzít na školení české pravičáky.
A ještě jedna douška zcela na závěr. Doprava z hotelu, kde pobývám, do místa konání konference mi trvá zhruba hodinu, což je dost na to, abych viděl poměrně velkou část Pekingu. Tedy té centrální části, protože Peking je třicetimilionovou aglomerací. Musím konstatovat, že v centru Pekingu jsou všechny (!), zdůrazňuji všechny dopravní komunikace, po kterých jsem jel, v naprosto bezvadném stavu. Stejně tak chodníky, které jsem měl možnost zahlédnout. Musím také říci, že tak, jak jsem na to zvyklý z jiných čínských měst, kolem komunikací jsou nádherné parkové úpravy, výtečně udržovaná zeleň v rozsahu, který je pro evropská města nebývalý. Myslím, že by byl pražský primátor Hřib na konci svého volebního období (pokud vydrží ve funkci po celé období) šťasten, kdyby Praha alespoň v centrální části vypadala tak, jako Peking. Tedy myslím kvalitu silnic a jejich povrchů, chodníků, zeleně, ale také stavu úklidu… Pravda je, že jsem byl až šokován. Je to ještě další zlepšení proti stavu, který byl před dvěma lety.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
