Vzpomínám si, jak jsem přijímal také delegaci radních města Münsteru, kteří mne překvapili sdělením, že centrum Prahy, tak jak jím procházeli, je na rozdíl od center německých měst, jež znají, velmi čisté a zjevně uklizené. To už dnes není pravda.

Situace se zhoršovala v průběhu let. Přiznám se, že jsem tomu zase tolik pozornosti dennodenně nevěnoval. Ale po delší době jsem přišel do své kanceláře v centru města, v Revoluční ulici se psem. A po delší době jsem se proto díval na to, jaká je čistota chodníků v centrální části města. Šel jsem ráno od parkingu hotelu Marriott do své kanceláře a odpoledne zpět. Po práci jsem šel jinou trasou podél parku na nábřeží. A pak ulicemi mně důvěrné známými z minulosti, neboť jsem jako hoch přes dvacet let bydlel v Truhlářské ulici, tedy ulicí Klimentskou, Zlatnickou, Havlíčkovou. A nahlédl jsem přitom do dalších ulic, Soukenické, Truhlářské a Na Poříčí. Musím říci, že tolik špíny, co jsem viděl na chodnících, jsem viděl naposled snad jen v některých městech Orientu. Úklid některých ulic v centru má zřejmě financovat přímo Magistrát (Revoluční a Na Poříčí). Ulice Revoluční je v současné době zubožená, s povrchy chodníků v dezolátním stavu. 

Měl by to být přitom jeden z hlavních bulvárů Prahy. Ale chodníky jsou pokryté vesměs asfaltovým povrchem, někde propadlé. Když už si tedy odmyslím špínu, která je již téměř neukliditelná. Přitom se jedná o velmi živou ulici, s celou řadou krásných kaváren i restaurací. Ale pokud si méně odolný host dá např. výborný oběd v gruzínské restauraci, která se nalézá v bývalé kavárně Vltava, a cestou z ní narazí v Revoluční na povrch, který je potřísněn nočním blinkáním nějakého opilce, je jistě v pokušení přidat k těmto výměškům šavli vlastní.