Autoři kromě jiného uvádějí, že země G7 mají v souhrnu kolem 770 milionů lidí, zatímco země BRICS (Čína, Indie, Rusko, Brazílie  Jižní Afrika) vykazují 3 miliardy lidí. Podle autorů mnoho lidí na Západě, včetně Německa, věří, že většina zemí je na straně Ukrajiny.

Ve skutečnosti však vzniká alternativní protizápadní blok, velmi mocný a významnější než kdy jindy. Je pravda, že Čína má územní spory s Indií, které tu a tam přejdou i do lokální vojenské konfrontace. Nicméně Indie, kterou by země Západu viděly rády na své straně, má už od časů Sovětského svazu výtečné vztahy s Ruskem. Vztahy hospodářské, ale i pokud jde o dodávky vojenské technologie a materiálů pro indickou armádu (naopak lidnatý Pákistán je dnes de facto strategickým partnerem další země BRICS – Číny).

V článku se také konstatuje, že Čína prohlubuje velmi intenzivně vztahy s Brazílií. Podle názoru autorů obě země spojují nacionalismus (rozuměj: politika národního zájmu) a sociální politika.

Prezident Putin ve svém vystoupení na summitu vyjádřil předsvědčení, že Rusko díky kontaktům se zeměmi BRICS obejde západní sankce.

Na 14. Summitu zemí BRICS měl velmi zásadní projev čínský prezident Si, který nepřímo obvinil NATO z rozpoutání války na Ukrajině s tím, že Západ hledá svou absolutní bezpečnost rozšiřováním vojenských aliancí, což nutí další země postavit se proti.  „Vytvářejí konfrontaci mezi bloky, ignorují zájmy a práva jiných zemí a usilují o nadvládu“ (prezident Si). Zdá se, že i přes různorodost svého politického zabarvení jsou lídři všech pěti zemí BRICS jednotní v odmítání západní arogance a hodnot.