„Vynikající“ výkon v tomto směru podává zejména veřejnoprávní televize. Názorové zaměření tzv. osobností, které jsou zvány do pořadů ČT, je předem dáno. Jsou to lidé, kteří projevují jednostranné politické názory. Tu a tam se v ČT dokonce objevují tak extrémní názory, jako je požadavek na zřízení tzv. bezletové zóny (předseda Ústavního soudu Rychetský), jejíž uplatnění by nejspíše vedlo k jaderné konfrontaci mezi Ruskem a státy NATO.

Vzhledem k tomu, že mám možnost nahlédnout prakticky denně do zahraničního tisku – např. britského, německého a francouzského – což jsou jazyky, které v různé míře znalostí ovládám, nevšiml jsem si, že v jiných zemích Evropy (soudě podle Německa, Rakouska, Británie a Francie), probíhá tak jednostranná masáž občanstva jako u nás.

O situaci na ukrajinských bojištích se prakticky mnoho konkrétního nedozvídáme (nic o pohybu válčících stran), což by bylo jistě zajímavé vědět. Stejně tak by bylo zajímavé vědět něco více např. o mírových aktivitách, které uskutečňují zejména izraelská vláda, ale také např. bývalý spolkový kancléř Německa G. Schröder. Ale možná také Číňané s Němci a Francouzi.

Z českých médií se nedozvídáme v tomto směru prakticky nic, co by mohlo uklidnit rozjitřenou českou veřejnost.

Protože stav války je něco nepřirozeného a naopak mír je něco k čemu bychom vždy měli všichni směřovat, ať jsou zájmy různých států třeba i velmi rozdílné, je třeba o věcech otevřeně mluvit.