V reakci na řecký záměr jsme se dozvěděli, že „finanční trhy" jsou řeckým postupem velmi „znervózněny". Když bylo referendum některými řeckými politiky zpochybněno, média nás informovala, že se "trhům ulevilo". Pak ale zase začal duševní neklid znervóznělých trhů stoupat.

Značnou míru nervozity ukázali i politici největších evropských zemí, a to nejenom proto, že v sázce je další osud eura, ale též proto, že případný neřízený bankrot Řecka by ohrozil největší evropské banky. Navíc vědí, že ony vždy tak citlivé trhy jsou také otesánkovsky nenasytné. Mohly by se tudíž pustit do ekonomické demontáže Itálie či Španělska, coby dalších šťavnatých soust.