Pod palbu kritiky se dostal i samotný parlamentarismus. Vlády hlásící se k parlamentarismu prý dokázaly zvýšit za posledních deset let zadlužení země ze 400 miliard korun na 1700 miliard korun, napsal jeden významný levicový komentátor. Argumenty proti Zemanovým ústavním postupům i údajným snahám ovládnout sociální demokracii je prý tudíž třeba pečlivě vážit. Je třeba se ptát, čí vítězství bude lepší pro živořící zemědělce, pro přežívající živnostníky, pro propuštěné horníky. 

Ano, parlamentní demokracie, zvláště v zemích, které s ní nemají moc zkušeností, může být docela neefektivní proces, kterým ze zákulisí manipulují různé parazitické struktury. Potíž je v tom, že mocenské zkratky pod záštitou silného vůdce, s heslem neodkladného řešení problémů země, jsou většinou jen přímou cestou do politických pekel. 

Více než čtyřicet let vládla v této zemi strana, která údajně věděla, jak „vědecky“ řešit nejen problémy naší země, ale celého světa. Na celém světě to nebylo hned možné, tak se do vědeckého řešení pustila alespoň v rámci sovětského bloku. Parlamentarismus byl prohlášen za buržoazní přežitek, ačkoliv parlamentu bylo dovoleno dál existovat. Dokonce se konaly volby, v nichž 99 procent občanů volilo jednu kandidátku.