Dne 25. června 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman premiérem svého černého koně, Jiřího Rusnoka. Poprvé v historii České republiky tak došlo k sestavení vlády proti vůli parlamentních stran. Jak se dívá na tento krok a jeho důsledky právník a sociolog Jiří Přibáň, žijící ve Velké Británií? Může Zeman ohrozit ústavní demokracii? Vzchopí se parlament, kterému hrozila legislativní sebevražda? Na tyto otázky odpovídá Jiří Přibáň nejen v knize rozhovorů s Karlem Hvížďalou, Tyranizovaná spravedlnost, ale i v následujícím krátkém komentáři.
Zeman jednal politicky chytře, uškodil však ústavnosti
Prezident Zeman navzdory odporu jednotlivých politických stran na levici i pravici se letos v červenci rozhodl jmenovat svého favorita premiérem. Jmenováním Rusnokovy vlády využil politické krize a premiérovy demise ke konfrontaci s parlamentem. Očekával, že po tomto kroku nastanou mezi parlamentními stranami vzájemné spory, v nichž nakonec i takto sestavená vláda paradoxně získá důvěru. Politicky jde o hodně chytrý krok, ale z ústavního hlediska jednoznačně škodlivý.
Prezident nejednal protiústavně, naopak využil pravomoc, kterou mu Ústava výslovně poskytuje. Jeho postup však ukazuje, že ne každý krok, který je v souladu s textem Ústavy, je také z hlediska demokratické ústavnosti správný.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



