Luis Aragon ve své knize Souběžné dějiny SSSR uvádí, že britský maršál Montgomery na ustavujícím zasedání NATO v roce 1949 prohlásil: Jsme ve válce s komunismem. [1]

Tato válka měla své dozvuky ještě 31. ledna 1967, kdy bylo zahájeno u Městského soudu v Praze hlavní líčení proti Vladimíru Komárkovi-Kazanovi, narozeném 5.10. 1924 v Opavě. [2] Prokuratura ho viní, že v letech 1948-1950 jako placený agent výzvědné cizí moci [3] organizoval a řídil na území Československa protistátní skupinu, jejímž hlavním úkolem bylo ilegální převádění různých osob do zahraničí. Komárek opustil na jaře roku 1948 ilegálně republiku. Od té doby se zdržoval v zahraničí, naposledy v USA. Byl získán cizí zpravodajskou službou ke spolupráci proti ČSSR jako placený agent. Byl také vyškolen pro vedení protistátní činnosti na území našeho státu. Zorganizoval nepřátelskou skupinu, jejíž členy nejen vyškolil, ale také vybavil 2 vysílacími stanicemi s příslušenstvím, prostředky k tajnopisnému spojení, pistolemi a náboji. Zabezpečil pro skupinu i značné finanční částky ze zahraničí. Po dobu své nepřítomnosti pověřil vedením skupiny J. Pavelku.

Komárek se několikrát vrátil do republiky, kde vedle řízení skupiny prováděl i špionážní činnost. Zprávy odesílal v tajném kódu prostřednictvím M. Huťové do zahraničí. Pavelkova skupina byla odhalena a potrestána. Komárkovi se podařilo uprchnout. Komárek pracoval proti republice i za svého pobytu v zahraničí.

Líčení byli přítomni zástupci velvyslanectví USA. [4] Senát městského soudu v Praze uznal obžalovaného Vladimíra Komárka-Kazana, od r. 1960 státního občana USA, vinným, že v době od podzimu 1948 do prosince 1950 v západním Německu, Francii, v Praze a jinde na území ČSSR jako agent cizí zpravodajské služby organizoval činnost protistátní skupiny. Za tuto trestnou činnost mu soud uložil trest odnětí svobody v trvání osmi let. [5] Při výměře trestu odnětí svobody soud přihlédl mj. k tomu, že od spáchání trestné činnosti uplynulo víc než 16 let. Rozsudek nabyl právní moci.

U městského soudu v Praze skončilo vyhlášením rozsudku hlavní přelíčení proti obžalovanému Pavlu Tigridovi [6] , Janu Benešovi [7] a Karlu Zámečníkovi [8] . Pavel Tigrid do roku 1959 státní občan ČSR, od roku 1959 státní občan USA, byl souzen v nepřítomnosti. Již před delší dobou byl vydán příkaz k jeho zatčení. [9] Tigrid je znám jako prominent předúnorové reakce, která od počátku bojovala proti Košickému vládnímu programu NF Čechů a Slováků. Tyto cíle obžalovaný Tigrid sledoval i poté, když bez povolení zůstal mimo území naší republiky.