Opět mi to připomnělo dávný vtip z rádia Jerevan: „Kdy bude líp?“ zněl dotaz posluchače. „Líp už bylo,“ odpovědělo rádio. Nikdy jsem tomuto vtipkování příliš neholdoval, realita „reálného socialismu“ zdála se mi být spíše šmirglem, než těmito vtípky vyhlazeným křídovým papírem. A ono už zas.

Po pětadvaceti letech svobodného žití nářky a vzpomínání na staré dobré časy, kdy pivo bylo za čtyřku, ve fabrikách si dávali závazky, že budou dodržovat pracovní dobu a před vpádem Američanů chránil nás Rus.

A aby toho nebylo málo, nechal se slyšet i dávný kamarád, skvělý muzikant Mikoláš Ch. „Američani jsou totálně v hajzlu, jedinej průmysl, kterej tam funguje je zbrojní a proto chtěj vyvolat válku. Proč myslíš, že se NATO roztahuje směrem na východ, přesně jako to dělali Němci před druhou světovou.“ Oněměl jsem, nezmohl jsem se v tu chvíli na slovo odporu. „A k tomu nemůžou bejt Rusové hluší,“ dodal ještě, aby ospravedlnil jejich imperiální choutky, a šel si vyzkoušet, zda mu dobře frká ságo.