Jsou tohoto naši vládní odborníci i s jejich předchůdci ale schopni? A co poslanci a senátoři? Mohli by snad být autory dlouhotrvajícího politického absurdna Ionesco či Beckett? Mohli, kdyby ovšem hlavní hrdinové byli aspoň průměrnými herci, kteří by uměli dodržet výše uvedené zákonitosti absurdna. Takto jsou sami sobě autory, režiséry i aktéry špatné operety. 

Neskromně podotknu: Při jásání mnohých nad ustavením přímé volby prezidenta bylo mi úzko. Asi jako dnes politikům, co po ni tenkrát tolik toužili a teď jakoby na to zapomněli. Či jen netušili, že se jím stane ON?

Při Jeho zvolení vzpomněl jsem si na Hapkovu a Radovu písničku z Nestroyovy komedie Provaz o jednom konci, v roce 1971 hrané v dnes už legendárním Krejčově divadle Za branou. Nám zněla libě, soudruzi byli nasratí: "Konec práce, konec dření, od zítřka se všechno změní, ať žije nový zámecký pán...". Husák byl krátce u moci a divadlu zbýval rok do konce existence. Jak víme, tehdejší ministr kultury Brůžek zařízl tu úžasnou svobodomyslnou scénu jedním škrtem pera. Zapomněl už na to jeho demokratický leč demokraticky nezvolený Jiří Balvín? A tak je to se vším.