Nikdy jsem nebyl anglosasky myslící člověk a nechápal jsem adoraci části politiků, novinářů či politologů jak pro USA tak Velkou Británii. No USA v této chvíli vypustím, protože Británie prostřednictvím svého Brexitu se na nás tlemí z novin, ze všech televizí, ale i sociálních sítí a zaslouží si drobnou glosu.
Začnu z mého úhlu pohledu coby poslance. Když jsem se dělili se Slovenskem a já se jako poslanec ČNR též toho účastnil, bylo to pro mnohé z nás i trpké a pro mne jako bývalého předsedu Československé strany socialistické, která se sloučila v březnu 1990 s národněsocialistickou stranou ještě trpčí. Pro čechoslovakistu masarykovského i benešovského ražení to představovalo definitivní konec odkazu 1. Republiky. Přesto se většina z nás důstojně a pracovitě podílela během několika málo měsíců na podzim roku 1992 na přípravě zákonů, které v podstatě plynule umožnily samostatné fungování České republiky czniklé 1. 1. 1993.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.




