To jen nadhazuji a nikdy v případě Evropy nepokládejme nic za nemožné, včetně toho nejhroznějšího.

Patnáct let naší existence v EU postupně stále více dráždilo naše pocity. Jestliže před 15 lety se francouzský prezident Chirac i německý kancléř Schröder uměli postavit Bushově a Blairově vylhané, nelegitimní a zločinné válce v Iráku, panství nastoupivší Angely Merkelové, která si jako pomocné psíčky příbírala ke svým politickým avantýrám jednoho francouzského prezidenta za druhým, udělalo z Evropské unie poslušnou převodovou páku, kdy jsme na povel podporovali násilný převrat v Kyjevě a následné sankce proti Rusku, které odmítlo sehrát roli poraženého slabocha, či kdy jsme jako na povel museli brát na vědomí, že pozvala do Německa, ale tím i do Evropy (tedy fakticky té západní) miliony údajných syrských uprchlíků, samozřejmě začasté smíchaných s džihádisty a teroristy…

Ještě na summitech či schůzkách ministrů v minulém roce byly hlasy těch, kteří se postavili Merkelové, masakrovány. Naši proberlínští a probruselští pisálci Peheové, či politici, zejména lidovci, varovali, že se musíme distancovat od Orbána a celého Visegrádu a vlísávat se do tzv. jádra… jinak budeme pykat.