V celé střední  Evropě vítězí tendence, že jeden subjekt je schopen kondenzovat největší volební  podporu občanů v závislosti na jejich pocitech, problémech i přáních. A samozřejmě, protože jsme zcela odlišní od až fanaticky katolických Poláků či Maďarů, kde dominují klerikálně nacionalistické strany Právo a spravedlnost (Polsko) či Fidesz (Maďarsko) i v nadcházejících volbách našeho sousedního Rakouska i následně Česka zvítězí svých obsahem odlišné subjekty, které vystihnout to pro voliče nejpodstatnější.

V Rakousku, tak trochu nepovšimnutě se blíží revoluce, kde lídrem je sice formálně lidovecká strana, vedená mladičkým Sebastiánem Kurzem, ale svým razantně protiemigračním programem, svou ostrou kritikou integrující Evropy Merkelové a Macrona a hlavně svým jasným příklonem k vytvoření koalice s ryze antiemigrační a ještě eurokritičtější stranou Svobodných bude, svým předpokládaným vítězstvím představovat bombu na evropské politické scéně. Řekl bych, že Macron a Merkel mohou na další integraci zapomenout.

Týden poté budou následovat volby v Česku a zcela nesporně i pro Evropu a dokonce svět vítězství Andreje Babiše bude další bombou a možná ještě větší.

Někdy se mi vyčítá kategoričnost mých závěrů. No nelze je nemít. Babišovo ANO vedlo tabulku podpory po celé volební období, zpočátku jen o 5-7%, ale po té, ČSSD v čele se svým předsedou a premiérem zahájila před rokem frontální útok proti svému koaličnímu partnerovi a spojila se se stranami, které zde v období utahování opasků obyčejným lidem, připravili amorální a nestydaté mnohamiliardové církevní restituce, tj. zejména ODS a TOP 09, nastal tvrdý pád a dnes podle volební prognózy má ČSSD 13% a podle rozhodnutých voličů 10%.

Celá střední Evropa jde cestou zásadní změny a Česko výjimkou nebude.