Problémem však není vojenská slabost Řecka či Itálie. Problém vůbec není v armádě. Problémem je vnucovaná představa, že existuje nějaké lidské právo na migraci a že je to azylový problém. Italské a řecké ozbrojené síly i všechny dosavadní evropské agentury jako Frontex proto vůbec uprchlíkům ve vstupu na evropskou pevninu nijak nebrání, ale naopak fungují jako síly vstup migrantů usnadňující (chrání je před úrazy a utopením, atd., tj. de facto organizují jejich bezpečný transport). Pro takové zadání žádnou evropskou armádu nepotřebujeme, naopak.

Příliv migrantů letos nezpomalily žádné evropské ozbrojené síly, ale dohoda s Tureckem – tj. de facto si EU najala Turecko, aby ony „ubohé oběti válek“, jimž přece musíme za každou cenu pomáhat, za nás chytali a nepouštěli je do Evropy. Lidská práva a solidarita najednou neplatí, „nezpochybnitelného“ práva žádat v EU o azyl zbaví migranty násilím (jak jinak) Turci a evropští politici dělají, že nic nevidí a ještě jim za to zaplatí.  Lidskoprávní pokrytectví – hlavní „hodnota“ současné EU – vítězí.