S tím, jak se pro Ukrajinu nepříznivě vyvíjí situace na bojišti a jak sílí americký tlak na jednání o míru, vzrůstají v našem veřejném prostoru obavy o to, aby si Ukrajina udržela svou nezávislost a suverenitu a nestala se faktickým ruským protektorátem. Někteří naši politici a opinion makeři z toho mají takovou obavu, že trvají na pokračování války, i když její konečný výsledek může být pro Ukrajinu ještě daleko horší, než dnešní stav.

V této souvislosti je zajímavé, že podobné obavy o nezávislost a suverenitu nikdo neventiluje v případě naší vlastní země. A při tom jsme na tom z tohoto hlediska opravdu velmi špatně. Je zcela zřejmé, že se opět dostáváme do pozice země s omezenou suverenitou, o jejíž zahraniční politice i vnitřních poměrech se rozhoduje zcela otevřeně zpoza našich hranic bez ohledu na názory našich občanů i jejich demokraticky zvolené politické reprezentace.

Evropská unie, jejímiž jsme členy, se stala všestranně upadajícím a v mezinárodní konkurenci zaostávajícím uskupením fanaticky prosazujícím levicovou progresivistickou ideologii, která bez ohledu na realitu vede celý blok k úpadku a faktickému rozvratu. Srovnání s bývalým komunistickým blokem vůbec není od věci. Jako kdysi ten se i EU dnes snaží své selhávání řešit masivním zbrojením a sázkou na přípravu vojenské konfrontace s domnělými nepřáteli navenek a utahováním šroubů uvnitř.