V Rakousku včera v opakovaném druhém kole prezidentských voleb zvítězil kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen nad kandidátem strany Svobodných Norbertem Hoferem. Ve všeobecném mediálním jásotu nad vyspělostí rakouské demokracie, která prý zvítězila nad „populisty“, bychom neměli přehlédnout fakt, že ona tradiční lidovecko-socialistická rakouská demokracie prohrála na celé čáře. Lidovci a socialisté dominovali rakouské politice celá desetiletí a jejich střety a rivalita jí dávaly obsah. To dnes neplatí.

Je příznačné, že se po debaklu svých vlastních kandidátů museli spojit za představitelem extrémní zelené levice Van der Bellenem a potvrdili tak tezi, že současný evropský establishment je schopen přežívat pouze ve formě jakési „národní fronty“ slepené dominantní zelenou ideologií. Radikální strana Svobodných zachraňuje v Rakousku stejně jako AfD v Německu politickou pluralitu proti zkorumpovanému politickému kartelu, jehož politika zájmy a potřeby většiny občanů dlouhodobě ignoruje. Včera se musela celá rakouská politika spojit, aby Hofera těsně zastavila. V příštích parlamentních volbách to však bude těžší. Rakousko a s ním i EU se změnám stejně nevyhne.