Nevím, proč se mi tahle praletá anekdota vybavila v souvislosti se zprávami o úterním masakru v Bruselu, zvláště když k tomu, co se stalo v „hlavním městě Evropské unie“, je naprosto nepříhodná. Od doby amerického 11. září jsme s neúprosnou nepravidelností svědky teroristických činů, které mají za úkol jediné: Rozmetat na prach naši euroamerickou civilizaci, nastolit jiný řád, vykořenit křesťansko-židovskou kulturu a nahradit jí krvavou středověkou mystikou, kde Alláh je Alláh, Mohamed je jeho prorok a vládne šaría. Na podzim to byla pařížská redakce jistého časopisu, potom pařížský koncert americké hudební skupiny a obchod s košer potravinami, mezitím desítky útoků v Izraeli a nyní letiště a metro belgického Bruselu. Zatím poslední bilance tohoto teroristického násilí je 31 mrtvých a 300 zraněných, z toho 60 v kritickém stavu a 4 v kómatu (24.3.). A my všichni, kteří se znepokojením sledujeme, jak se náš svět bezpečí a jistoty smrskává, se ptáme, jestli to bude ještě příště? Odpověď bohužel zní: Ano, příště jistě bude. Tato „výstava“ je totiž putovní. „Jste naši úhlavní nepřátelé. Sčítáme vás. Vás nakonec sežehnou plameny války na pahorcích smrti. Náš spojenec je největší. Je jím Alláh a všechna sláva patří jemu.

Na diskusi o tom, zda tato vlna může zasáhnout také nás, zemi v srdci Evropy a naše sousedy, odpověděl jeden z fundovaných generálů Univerzity obrany: Dnes už nestojí otázka, jestli se to stane také u nás. Otázka stojí kdy a kde? Není sebemenší důvod si myslet, že právě nám se tyto běsi musí vyhnout. Naše exponování na frontách boje proti „islámskému státu“ (se kterým, aby bylo jasno, zcela souhlasím), může přivést do hledáčku teroristů i tuhle zemi. Jezdci Apokalypsy jsou na obzoru a vlaje nad nimi černozelený prapor islámu. A pak nás Bůh chraň.

Je fascinující, s jakou lehkostí teroristé paralyzují naší společnost. Ještě více fascinující je však, jak vůdcové Evropy, ale i bohužel naší republiky, opakují do zpitomnění bezzubou mantru o „útocích na naší otevřenou a demokratickou společnost“. Eurokomisařka Mogheriniová se při tiskovce dokonce rozpláče! Jak kdosi vtipně poznamenal na jedné sociální síti: Představte si, že by takto reagovali v Izraeli! To, co tyto elity předvádějí, je Alzheimerova choroba evropské politiky v dementním stádiu. Evropa na konci cesty!