Cena lithia zdražila za posledních 13 let čtyřnásobně na cca 6000 dolarů za tunu. Přitom jeho spotřeba se má do roku 2020 zdvojnásobit. Je jasné, že cena stále poroste. Naše zásoby jsou v rozsahu 6-8% celosvětových. Při současných cenách lithia se jeho hodnota odhaduje na částku 1,5 bilionu korun, což je více jak výdaje našeho státního rozpočtu na jeden rok. Podobné je to i s cínem, kde cena stoupla už pětkrát na 20 000 dolarů za tunu. Pokud by se do toho připočítala i cena zde se nalézajícího wolframu, tak jsme někde u částky 3 biliony. Splacení našeho státního dluhu ve výši 1,6 bilionu by se tak mohlo stát realitou.

Podobně jako se supi slétají na mršinu, tak i v tomto případě zdejší naleziště přitahuje supy ekonomické. V tuhle chvíli jsou zhruba čtyři. Průzkumné vrty už provedla společnost Geomet s.r.o. Ta se sice tváří jako česká firma, založili jí čtyři čeští geologové, ale je vlastněná australskou firmou European Metals Holding a jejím jednatelem je Keith Dudley Coughlan, Australan jak poleno. Ti už mají přidělenou průzkumnou licenci. Další ve hře je americký miliardář Elon Musk, výrobce elektromobilů Tesla. Ten dokonce uvažuje, že v Česku postaví továrnu na tato auta. Takže další montovna se státními ekonomickými pobídkami?

Pak je tu společnost Cínovecká deponie, ovládaná společností RSJ miliardáře Karla Janečka. To je ten, který vymýšlí „geniální“ modely, jak v česku volit prezidenta. Jeho záměrem je přetěžit odkaliště, které zde zbylo po staré těžbě cínu. Ten už vlastní povolební od MŽP i báňského úřadu, ale zatím se k těžbě nemá. Ono to celé je totiž dost drahý špás, v řádu stovek milionů. A tak po firmě pošilhávají Australané.