Poprvé byla udělena v roce 1901, když podnět k jejímu založení dal ve své závěti Alfred Nobel, švédský továrník a vynálezce, takto vynálezce dynamitu. Protože na svém vynálezu poměrně slušně zbohatnul, dal do vínku tomuto svému nadání poměrně slušnou sumičku, takže součástí metálu jsou i finance, v současnosti 8 milionů švédských korun (to je našich asi 23 mega). Tak mne napadá, jakou nadaci založil vynálezce jiného bohumilého materiálu, který se jmenuje semtex. Prix Nobel se uděluje v oborech fyzika, chemie, lékařství, literatura a mír.

Tenhle poslední obor je asi složitě měřitelný. I když si všichni dovedeme mír představit, ti co tuhle cenu udělují (zajímavé, že to nejsou Švédové, ale komise norského parlamentu !), s tím občas mají fakt problém. V zadání stojí, že cena se uděluje tomu nebo těm, co „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. V souladu s tímto zadáním jí proto obdržel  v roce 1994 přední světový terorista Jásir Arafat, který se o mír na Středním Východě zasloužil zvlášť vyjímečným způsobem. Ostatně ani cena udělená v roce 1973 Henrymu Kissingerovi za diplomatická jednání ve věci války ve Vietnamu, nebyla zcela v těch nejsprávnějších rukou, uvážíme-li, jakou noční můru znamenala tahle válka pro generace Američanů. A to už vůbec nehovořím o současném tmavém šéfovi Bílého domu, který v roce 2008, ještě se ani nerozkoukal ve světové politice, a už ji měl. Co? No Nobelovku, přece! Asi za to pořádání a propagaci mírových kongresů.

Letos bylo kandidátů na tuhle cenu asi přes 200, ale těch žhavých jenom pár. Papež František, nějaký gynekolog z Afriky, bojující proti takovým zvěrstvům jako je třeba ženská obřízka a také – světe div se – naše všemi milovaná Angela Merkelová. Tu snad museli navrhnout ti Syřani, co je pozvala k sobě domů. Jinak si nedokážu představit, že to mohla být osoba zcela svéprávná. Svatému Otci jeho kandidaturu nemám za zlé, on se hodně vymyká zavedeným stereotypům, ale přece jenom … Kdyby jí byl dostal papež Jan Pavel II. za svůj podíl na rozbití komunistického impéria v Evropě, tak to by byla ve správných rukou.