O dvě stě let předtím se stejným tématem zabýval jeden z nejvýznamnějších britských historiků minulosti, Edward Gibbon, ve svém šestisvazkovém díle Úpadek a pád římské říše.

Kniha vyvolala senzaci a silné polemiky, hlavně vzhledem ke svému ironickému stylu. Autor podává s velkou tvůrčí erudicí svůj pohled na příčinu úpadku tak velkolepé a mocné říše, přičemž za jednu ze základních příčin konce vidí postupnou ztrátu občanských hodnot Římanů a jejich zpohodlnění. Jeho argumenty lze shrnout do  20 bodů:

° Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.

° Tradiční role otců jako živitelů rodin je zpochybňována, šíří se rozvrácené vztahy a  svobodně žijící matky bez otců.

° Senioři jsou zanedbáváni, péče o domácí mazlíčky je větší než o staré lidi.