Jedním z takových slov je termín „Gutmenschen“. Česky něco jako dobří lidé. Václav Klaus ml. ve svém komentáři to přeložil otrocky „Lepšolidi“. Senátor Kubera, který by mohl být šéfem Senátu, ale je malého vzrůstu, dělá si z mnoha věcí srandu a furt kouří, takže asi nebude, tyhle lidi nazývá „dobroserové“. To se mi zdá zcela přesné.

V Německy tihle Gutmenschen jsou ti, co demonstrují proti rasismu, xenofobii, proti událostem v Chemnitzu, proti straně AfD, proti pravdě o skutečném chování migrantů, proti politikům, kteří varují před důsledky současného německého směřování . Kam tato „korektní“ politika lepšolidí vede, vidíme v přímém přenosu. To je ale německý problém, i když s celoevropským dopadem.

Působení lepšolidí u nás už přináší také své ovoce. Oni totiž vědí vždy nejlépe, jak který problém řešit, názory druhých považují na okrajové, nedůležité, popř. extremistické a vhodné zákazu. A tak se těm druhým stále snaží montovat do života. Různými kampaněmi, nátlakovými akcemi, peticemi, veřejnými demonstracemi typu Prague Pride, někdy i soudními žalobami. Nebo  provokacemi.  Jak jinak hodnotit akci jisté „aktivistky“, která narušila slavnostní bohoslužbu ve svatovítské katedrále u příležitosti 40. výročí pontifikátu sv. papeže Jana Pavla II.? Údajně na podporu žaloby skupiny feministek na monsignora Petra Piťhu, který ve svém svatováclavském kázání hovořil o možných zhoubných vlivech tzv. Istambulské úmluvy na současnou společnost, na budoucnost tradičních rodin.