Šéfem Kanceláře prezidenta republiky se stane dosavadní předseda Strany práv občanů – zemanovců Vratislav Mynář. Už ve straně plnil roli předsedy spíše organizačního, tváří SPOZ byl pochopitelně čestný předseda Miloš Zeman. Ovšem teď ona dvojice povýšila z údolí neparlamentní strany na vrchol: do prezidentského úřadu. A Vratislav Mynář překvapil výrokem, že by funkci kancléře rád spojil s další prací pro SPOZ. Předsedou sice nezůstane, nicméně nevyloučil, že by mohl ve straně působit nikoliv jako řadový člen, ale například jako krajský předseda.

Zajímavý je již neformální titul kancléř, jímž se Vratislav Mynář nyní honosí. Ano, honosí, neboť kancléř, to zní hrdě, samo slovo asociuje, že jeho držitel je snad někým na úrovní Angely Merkelové. A rozhodně nad úrovní nějakého Petra Nečase, pouhopouhého předsedy... vlády. Přitom ústava o prezidentském kancléři vůbec nehovoří, jde prostě o šéfa hradního byrokratického aparátu, jenž by se měl především starat o hladké organizační zajištění prezidentových aktivit souvisejících s výkonem jeho pravomocí. Zákon o Kanceláři prezidenta republiky ho tituluje jako „vedoucího Kanceláře“.

Nicméně, jak dobře věděli třeba T. G. Masaryk a Edvard Beneš, pro ovlivňování politiky je daleko efektivnější známost s vlivnými úředníky, nikoliv se samotnými vládci. Vládci jsou příliš zaneprázdněni, a proto často jen odkývají nebo podškrábnou dokumenty, připravené úřednickým aparátem. Na této znalosti postavili Masaryk s Benešem strategii prvního odboje a jen díky ní patrně vzniklo Československo.