Nedávno přijatý státní rozpočet se, zhruba vyjádřeno, moc neliší od toho předchozího, kumulativně rostoucí státní dluh se i po příštím roce zase o dost nafoukne.

Na kritiku, že vládní angažmá jeho samotného i hnutí ANO zatím nepřineslo žádné oslnivé výsledky, Andrej Babiš reaguje skoro stejně: Prý převzal stát v rozkladu, připomene jednoho dva veřejností už skoro zapomenuté politiky, zpravidla z ODS, kteří kdysi figurovali v nějaké korupční aféře, a poukáže též na skutečnost, že se jím prosazená opatření projeví až v delším časovém horizontu.

Skutečně, skoro každé vládní opatření se projeví až za jistou dobu, nicméně i kdyby se Babišem avizované úspory v provozu státní správy či lepší výběr daní projevily, na řešení problému rostoucího veřejného zadlužení to asi nebude stačit.

Skoro 60 % rozpočtových výdajů České republiky tvoří tzv. mandatorní výdaje, tedy takové, které vyplývají ze zákona nebo z jiných právních norem a smluvních závazků.

Patří k nim zejména sociální transfery, především pak důchody, jejichž celkový objem kvůli pokračujícímu stárnutí populace a z toho plynoucímu většímu podílu důchodců neustále narůstá.