Připomnělo mi to Radu České národní banky. Také ona je uzavřena, v tomto případě bariérou zákona, a nikdo na ni nemůže dokročit, i když její činnost se mnohým jeví podobně, jako řízení airbusu druhým pilotem. A ani tato situace se nedá vyřešit sekerou. Je sice více času, katastrofa je rozvinuta do doby řádu let a o to větší je rozsah škod, ale na bariéru zákona není žádná sekera dost velká. Je tu pouze jediná použitelná kompetence, je to právo prezidenta odvolat kteréhokoliv člena Rady ČNB, i samotného guvernéra banky, když poruší, co mu přikazuje zákon. Co jiného může zákon přikazovat, než chránit zájmy občanů.
Začátkem roku 2014 se zdálo, že prezident Zeman nevnímá škodlivost opatření ČNB z listopadu 2013, které přerušilo přirozenou a velmi potřebnou tendenci české koruny snižovat rozdíl mezi směnným kursem a kursy stejné kupní síly vůči euru a americkému dolaru. Jmenoval totiž Ing. Rusnoka členem Rady ČNB, i když bylo známo, že Rusnok označil znehodnocení české koruny za dobrý krok. Proto bylo pro kritiky ČNB příjemným překvapením, když o rok později prezident Zeman označil umělé oslabování koruny za chybné a slíbil, že odcházející členy Rady ČNB bude nahrazovat tak, aby Rada fungovla, jak má.
Guvernér ČNB Singer na Zemanovy výroky reagoval opakováním skutečností nedoloženého tvrzení, že oslabení koruny bylo prospěšné, svolal Radu a 26.3.20105 se usnesli, že budou korunu dále a možná ještě více oslabovat. A to i přesto, že právě probíhá intervencemi řízené oslabování eura, které korunu s eurem chybně svázanou již samo o sobě poškozuje. Nic z toho, co Singer tvrdí, se nepotvrdilo, ale každý, kdo platí cokoliv v eurech, může se o nových ztrátách snadno přesvědčit. ČNB znehodnotila úspory občanů a snížila reálnou hodnotu důchodů atd. Inflace údajně zůstala nízká, ale můj obvyklý nákupní koš je o 17% dražší. Také mzdy a platy dokonce ještě více zaostávají. Z domácích i zahraničních statistických údajů vyplývá, že za stejnou produkci dostává český zaměstnanec jen 65% kupní síly mzdy obdobného pracovníka v Rakousku. Pouze od reality utržené profese a manažeři si stanovili větší platy, než zasluhují.
Z tohoto zjištění vyplývá, že požadovaného mírného zvýšení inflace by se mělo dosahovat zvyšováním ceny práce a ne znehodnocováním koruny. Mělo by to i další důležité účinky. Podporovalo by to, například, výrobu pro domácí spotřebu a zmenšovaly by se ztráty vyvážených hodnot při zahraničním obchodování. Zmenšily by se také ztráty odchodem nejlepších odborníků do ciziny. Nevyplacené části mezd by neodcházely jako bezdůvodné zisky do zahraničí a nezanikaly jako nepotřebné investice. Konečně by se začalo něco napravovat. Vhodným impulsem by mohlo být výrazné zvyšování minimální mzdy a dosud nízkých mezd a platů v sektoru kontrolovaném státem. Počáteční investici do rozjezdu by ČNB, jak se ukázalo, snadno natiskla. Soukromý sektor by byl nucen se přidat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
