Inu, pár let nazpět, ještě před poslední volbou našeho pana prezidenta přišel až z USA, a to neslyšíme moc rádi, ekonom jako“řemen“ a v době, kdy se nám také jakž takž vedlo, nás nabádal k opatrnosti a šetrnosti. Jeho teoriím prostí lidé sice moc nerozuměli, ale získával si je svým klidným projevem, jistou přísností i laskavostí a začali mu naslouchat. Začali však naslouchat i ti nadutí mocní, kteří si řekli, co nám tady cizák bude radit. My jsme přece dost chytří sami. A začali tímto červem nedůvěry očkovat noviny, televizi o vlastních projevech ani nemluvě. Ono totiž začalo být nebezpečné, že by se tento člověk mohl třeba stát prezidentem a nikdo z nich nedohlédl, jestli by třeba z jejich bratrstva nenadělal ekonomickou sekanou. A tak jeho výroky zlehčovali, kuli pikle, aby nebyl zvolen prezidentem a podařilo se jim odkázat jej tak trochu na vedlejší kolej. Vrátil se do USA a tam mu prokázali úctu a ustanovili jej profesorem na universitě a velmi váženým poradcem.
Potom to s námi začalo jít z kopce a tak jsme jej zase pozvali do poradního orgánu zvaného „NERV“, ve kterém zasedali všichni místní mudrci. Jenomže to už začalo jít z „tlustých do tenkých“. A za to bylo potřeba potrestat lid. Začalo se škrtat a zdaňovat a ubírat výhod s dovětkem, že už jsme si těch domů, aut, přehrávačů a jiných hraček nakoupili dost a teď je třeba si s nimi hrát a neřvat, že se nám snižuje životní úroveň. Podle superhrubé mzdy je zdanění fyzických osob jen 15%, tedy z nejnižších v Evropě. Co na tom že při přepočtu na ostatní státy to v jednotném koeficientu dělá více než 20%, což už v té Evropě není nejméně. Teď už nám neradí „cizák“ ale velmi známý a světem uznávaný ekonom. A když na to příjde tak možná i budoucí president. Jenže je otázka, jestli je ještě čas z té pasti dluhů vyváznout. Modleme se a pracujme a přejme si více takových moudrých lidí.
Naproti tomu byl jeden velmi dobrý žurnalista, objektivní komunista na svém místě, vždy s motýlkem a v těch nejsložitějších situacích, často riskující život při reportážích z válečných zón. A tady se nám děj bible obrací. Komentoval úspěchy socialismu a spolu s námi vandroval v průvodech na 1.máje. Jenže přišla sametová revoluce a on zjistil, že komunisté byli vrazi a mučitelé řady nevinných lidí, vězňů svědomí a nyní pamětníků, kteří se hlásí ke třetímu odboji. Jenže teď když už je to bez rizika, tak vyprávějí, jak těm komunistům škodili, jak sabotovali a dělali jim vše nejhorší. Ale tím vlastně dávají najevo, že vše nebylo jen tak nevinné a že je vlastně komunisté podle tehdejších platných zákonů věznili právem. Určitě se nám v tom ozývá Dostojevského „Zločin a trest“. Prostě jak my vám, tak vy nám. Jistě byla vězněna i řada nevinných lidí podle hesla „Když se kácí les, létají třísky“. Byla to řada osobních i rodinných tragedií, které se alespoň částečně snaží naše legislativa kompenzovat, jenže léta nelze vrátit zpátky. A tak se náš novinář stal mstitelem obětí komunismu a snaží se na této skutečnosti založit argument pro zrušení dnešní pralamentní strany KSČM.
Proč, když doba je jiná,podmínky také, ale společenská atmosféra nespokojenosti se šíří téměř bleskem. Odhalené tunely, korupční aféry, ztráty miliard ze státních zakázek, hazard a malá efektivita policie, státních zastupitelství i soudů postihovat „velké ryby“, to vše nahrává levé části politického spektra, tedy opozici. Není v tom jistá obava že by oni obávaní komunisté mohli opět ovládnout parlament a změnit v naší zemi politické klima? Není to, pane senátore, ten nejdůležitější důvod vaší téměř křižácké, protibolševické kampaně? Volejte po moudrosti a netolerujte především politické čachry. Dobře se kolem sebe podívejte a zjistíte kolik kolegů včas odložilo stranické a kandidátské knížky a opásalo se mečem spravedlnosti. Prostě nic nového.
Dva krátké úryvky u bible a jak jsou stále aktuální. Bát by se měli především ti darebáci, kteří vystupují i přes konkrétní obvinění jako „nevinní andílci“, pronásledovaní na politickou objednávku. Nepřipomíná vám to něco milí lidičkové? Být lumpem neměl bych klidné spaní, protože nejen boží mlýny, ale i ty lidské melou pomalu, ale jistě.
Josef Reiman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Reiman
