Kdo byl ten, který začal mít obavu z probuzení lidí z letargie, a začal hrát pěkně nečistou hru? Tuto iniciativu tak nenávratně poškodil. Byli to jen její protivníci, nebo také lidé kteří na její práci parazitují a chtějí tuto snahu obrátit v politickou frašku nazvanou Holešovské hnutí 2012 ? To co se stalo by mohlo být jistě odstrašujícím příkladem zmaření myšlenky všech, kteří se na její práci podíleli. Všech, kteří dokázali, že se našim vládcům začala třást kolena a proto zasáhli.
Podívejme se několik týdnů nazpět a srovnejme si chronologicky vyjádření našich politiků včetně vládních. Dne 18. března prohlásil pan ministr Kalousek v TV v otázkách Václava Moravce cosi o snaze Holešovské výzvy likvidovat demokratický systém v naší republice podobně jako v minulosti Hitler, Stalin, či Pol Pot. V další reakci dne 20.března svoje slova potvrdil. Shodou okolností to bylo v den, kdy DSSS (pokud někdo neví, je to Dělnická strana sociální spravedlnosti pana Vandase) dokončila Stanovy zakládaného občanského sdružení Holešovská výzva. Dne 22.března referoval v podobném duchu pan Miloš Zeman.
Stejné konstatování se objevilo v PL také dne 26. března ústy redaktora, který se na projevy pánů Kalouska a Zemana odvolával. Dne 2.dubna se objevily v PL hněvivé výkřiky doktora Macka na adresu Holešovské výzvy s poukazem na její nedemokratičnost a demagogii. A hleďme, den na to bylo občanské sdružení Holešovská výzva registrováno Ministerstvem vnitra ČR, s IČ 22745637. Tiše, bez veřejného zájmu, za to se vším všudy. Materiály na internetu s profesionální dovedností, dokonce přihlášky a dokumenty dokazujícími existenci regulerního právního subjektu. Aktivisté Holešovské výzvy jako amatéři po večerech organizovali připravovanou demonstraci na 15. dubna, chystali visačky, letáky a za pochodu vytvářeli vnitřní struktury této dobrovolné iniciativy.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Reiman