1) Tento dokument vytyčuje druhou fázi po 10ti letém akčním plánu zemí OIS z roku 2005, jehož cíle byly naplňovány a víceméně splněny a mezi které patřilo:
1.1) Vést mezi-civilizační dialog;
1.2) Využívat různých hromadných sdělovacích prostředků, aby sloužily a bránily zájmy muslimské Ummy;
1.3) Zajistit spolupráci s příslušnými vládními a nevládními organizacemi s cílem čelit islamofobii;
1.4) V OSN přijmout mezinárodní rezoluci proti islamofobii;
1.5) Podpora lidských práv v členských státech OIS, v souladu s ustanoveními Káhirské deklarace lidských práv v islámu;
1.6) Podpora pro právo palestinského lidu na sebeurčení a ustavení jejich nezávislého státu s Al-Quds Al-Sharif (překlad: Jeruzaléma) jako jeho hlavním městem;
1.7) Rozvíjet "Pakt o právech žen v islámu", v souladu s rezolucí č 60/27-P a Káhirské deklarace lidských práv v islámu;
1.8) Dovolávat se hromadných sdělovacích prostředků v členských státech, včetně satelitních kanálů, aby se dohodly na etickém kodexu, který by zajišťoval rozmanitost a pluralitu a ochraňoval hodnoty a zájmy Ummy;
2) Přižemž cíle mimo islámský svět Ummy jsou řízeny dokumentem Strategie pro islámskou kulturní akci mimo islámský svět z roku 2000 mezi které patří:
2.1) Islámské komunity a menšiny na západě a v celém světě jsou považovány za důležitou součást islámského světa„Ummy“ a je tak potřeba se snažit imunizovat druhé, třetí a dokonce i čtvrté generace těchto komunit a menšin, které se usadily mimo islámský svět, aby u nich nedošlo ke kulturní asimilaci a ztráty jejich islámské identity.
2.2) Ústavy západních společností byly inspirovány určitými principy vycházejících z individuálního rozvoje těchto společností, stejně jako jejich sekulární a materialistické tendence. Ačkoli pozitivistické filosofie a kacířské trendy nyní na Západě oslabují, existuje stále silná tendence, jejímž cílem je odstranit svatost od všeho a degradovat náboženství na jednoduchou "věc osobní".
2.3) Existují určité náznaky, že se globalizací zvýšuje povědomí civilizačních a kulturních zvláštností a je vyzýváno ke "kulturní imunizaci", která by čelila negativním dopadům kultury globalizace, která má vliv na náboženské principy a mravní etiku. Muslimské komunity mimo islámský svět budou muset čelit dvěma kulturám současně: prvním je kultura hostitelské země a druhou je kultura globalizace. Tyto kultury nejsou rovnocenné, protože kdyby tak bylo, některé evropské země by se nedovolávaly "kulturních výjimek".
2.4) Potvrdit a zdůraznit slučitelnost islámských učení a hlavních rysů islámské kultury s obecnými lidskými principy a hodnotami sdílenými lidstvem jako celkem. Lidskými zásadami a hodnotami je myšlen soubor ideálů a standardů, které pomáhají definovat typ odpovídající chování pro jednotlivce a společnosti. Tyto ideály a normy jsou čerpány z Koránu a sunny/cesty proroka.
2.5) Západní společnosti nejsou identické a výhodou by měla být rozdílnost jejich politik;
2.6) Západní společnosti nejsou všechny sekulární, náboženská hnutí a instituce jsou výkonné a je nezbytné, aby se s nimi spolupracovalo za účelem dosažení některých společných cílů;
2.7) Západní společnosti jsou i přes současnou krizi otevřené. Média ukotvují islamofobní obraz islámu v západních společnostech a v důsledku toho je třeba posílit etickou stránku muslimů a rozvíjet své znalosti o jiných a jejich kulturách a historii s cílem vymazat tento falešný xenofobní obraz;
2.8) Západní společnosti se obávají o svoji budoucnost, kterou vidí ohroženou demografickým vývojem a populační silou islámu. Nicméně, konsolidací sociální solidarity, civilizační účastí a mezináboženským dialogem je pravděpodobné, že se vytvoří atmosféra klidu a lepší budoucnost pro muslimské komunity;
2.9) Potenciál institucí a organizací Evropské Unie, může být využit muslimskými komunitami, zejména v oblasti odborné kvalifikace, vědeckého vzdělávání a terénních sociálních studií;
2.10) Demografické složení západních zemí definuje jejich obecné vlastnosti a specifika. Jejich obyvatelstvo se mění a restrukturalizuje se do multi-etnické a multikulturní společnosti. Tím, západní země nebudou nadále zůstávat harmonickými a monolitickými společnostmi definující se na základě konkrétní historické, hospodářské, sociální a kulturní linie. Změní se samy o sobě do multi-etnických, multi-kulturních a multi-náboženských společnosti. I když je to nová událost pro Evropu, což vysvětluje její znepokojení nad fenoménem přistěhovalectví na úrovni evropských institucí a svých jednotlivých zemí, je to také jedinečná událost pro islám a islámský svět.
3) Vybrané cíle dle Akčního plánu zemí OIS do roku 2025 z dubna 2016:
3.1) Podporovat a posilovat palestinský lid, aby uplatňoval svá nezadatelná práva, včetně práva na návrat a vznik samostatného palestinského státu, s hranicemi jako před rokem 1967 a východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem;
3.2) Podporovat město Al-Quds (název pro Jeruzalém) jako hlavního města státu Palestina, zachovávající si své dědictví, jakož i jeho arabskou a islámskou identitu a chránící svá islámská a křesťanské svatá místa. (zde nějak vypadly požadavky na zachování židovské identity a židovských svatých míst Jeruzaléma, přičemž je třeba připomenout, že islám uznává Krista jako jednoho z proroků Boha/Alláha, kterého označuje "Isa" a je povoleno zabíjet křesťany neuznávající Mohameda, jako proroka Boha/Alláha).
3.3) Bojovat s islamofobií, netolerancí a diskriminací vůči muslimům. (Vzhledem k islámskému terorismu se systém zpracovávání měsíčních a ročních zpráv o islamofobii OIS prakticky zastavil v 5/2015).
3.4) Naléhat na Arménii, aby respektovala svrchovanost a územní celistvost Ázerbajdžánu v rámci jeho mezinárodně uznaných hranic a aby okamžitě stáhlo své ozbrojené síly, úplně a bezpodmínečně ze všech okupovaných území Ázerbájdžánu a zabezpečit nezadatelná práva ázerbájdžánského obyvatelstva vyhnaných z okupovaných území Ázerbajdžánu, aby se mohlo vrátit do svých domovů.
3.5) Podporovat úsilí kypersko-tureckého vůdce a vůdce kyperských Řeků pro spravedlivé, trvalé a komplexní řešení dané problematiky Kypru, v co možná nejkratší době, které přispěje ke zlepšení stavu a ustavení kypersko-tureckého státu, který bude rovnocenným partnerem ustanoveného státu řeckých Kypřanů, jako nového partnerského státu, který by byl vytvořen v rámci daného vypořádání.
3.6) Rozvíjet stabilní a dobře regulovaný islámský finanční systém a souvisejících dohledových institucí s cílem zajistit řádný vývoj islámských financí.
3.7) Podporovat spolupráci v islámském bankovnictví a financích, jako jsou předpisy, přijímání standardů, mechanismů řídících šaría norem a vývoji produktů.
3.8) Chránit práva, důstojnost a náboženskou a kulturní identitu muslimských obcí a menšin v nečlenských státech, v souladu se zásadami charty OIS.
Vyšlo na eurabia.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
