Karel Hvížďala: Hrad Miloše Zemana nezměnil, on ale změnil Hrad

27.01.2015 20:58

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění při Akademii věd důvěřovalo v prosinci prezidentu Zemanovi 41 % občanů, měsíc před tím ale zaznamenal pokles o 21 %. Hned po zvolení mu důvěřovalo 72 % lidí.

Karel Hvížďala: Hrad Miloše Zemana nezměnil, on ale změnil Hrad
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Hůř na tom byl jen prezident Klaus v lednu 2013 po amnestii, důvěra mu klesla na 26 %. Po prvním zvolení mu důvěřovalo 64 % obyvatel.

Za Klausův propad mohla amnestie. Otázka zní: Proč se propadají preference prezidenta Zemana?

Za Zemanův skutečný úspěch v jeho 25leté politické kariéře lze považovat sjednocení jistého typu lidí do jedné politické strany, což se týkalo etapy, která byla dovršena v roce 1996, respektive 1998.

Ve veřejných projevech se vymezoval vždy zásadně negativně: Šel vládě po krku, stranické legitimace chtěl vázat do kůže svých protivníků, země byla podle něj spálená a plná zlodějů a tunelářů.

Když mu někdo připomněl sliby, rozpory či divné praktiky spolupracovníků, byl pro něj hnůj.

Jeho slovník ho jednoznačně usvědčuje z toho, že se od samého počátku obracel na lidi frustrované, nespokojené, jejichž očekávání a ambice nebyly naplněny.

A takových lidí je po každé výrazné změně ve společnosti dost nejen kvůli tomu, že každá vláda, která se na změnách podílí, udělá nutně chyby a nedodrží všechny sliby, ale také proto, že dost lidí při střetu s tvrdou skutečností neobstojí.

Zeman tedy svou politickou kompetenci založil na přesné diagnóze stavu společnosti po velké změně, a tím vyšel vstříc veřejné poptávce dosti velkého počtu různorodých občanů, kteří hledali viníka či viníky za svá osobní selhání, nebo se chtěli jen podílet na moci a z toho vyplývajících výhodách.

S hospodským výrazivem vyhrál Zeman první volby a dostal se do Strakovy akademie. Jeho teze, že většina voličů sociální demokracie se musí rekrutovat z hostinců třetí cenové skupiny, neboť jsme tradičně národ plebejský, se potvrdila, a proto jako premiér ještě přitvrdil.

Zhrubnutí v době jeho premiérování se nejzřetelněji projevilo tehdy, když se vracel ke kauze Bamberk, která mohla ohrozit jeho vítězství ve volbách v roce 1998 a při komentování kauzy Olovo v roce 2000. Jeho slovník propadl ještě o patro níž: Protivníky pouze urážel.

Jak jen z těchto několika málo pohledů do minulosti vyplývá, Zeman se vůbec nezměnil a i po zvolení prezidentem přitvrdil. Naivní byli jen ti, kteří doufali, že jako prezident bude jiný.

Vrátíme-li se ale ke srovnání s Klausem, snad můžeme říci, že zatímco předchozí prezident proměnil sám sebe v karikaturu, Zeman proměnil Hrad: Svým vstupováním zdiskreditoval úřad prezidenta a je otázka, jestli tohle mu i jeho cílová skupina odpustí.

Podle průzkumu společnosti TNS Aisa by v prosinci, kdyby byly bývaly volby, dostal Miloš Zeman o 14 % méně hlasů. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: rozhlas.cz

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jan Campbell: Po volbách v Ruské federaci

19:53 Jan Campbell: Po volbách v Ruské federaci

Volby do Státní Dumy (SD) proběhly poprvé v historii Ruské federace a po změně Ústavy RF během tří …