Karel Hvížďala: Kavárna jako locus genií

30.11.2014 19:51 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Kavárna je hnízdo, v kterém se sedí na židlích tak dlouho, až se zrodí myšlenka: snad všechny umělecké směry a noviny se kdysi rodily v kavárnách. Tak fungovaly od XIX. století v Paříži, ve Vídni i v Praze. Společnost se demokratizovala: měšťanské salony nahradily kavárny, kam měl přístup každý a umělci, novináři i vědci si z nich udělali pracovny a debatní kluby.

Karel Hvížďala: Kavárna jako locus genií
Foto: Hans Štembera
Popisek: Hrnek s kávou

V panských salonech se diskutovalo jako třeba v Praze v domě U bílého nosorožce v salonu paní Berthy Fantové, kde se v roce 1911 sešel Franz Kafka s Albertem Einsteinem, který tam poprvé uviděl svou budoucí partnerku Johannu.

A kavárny fungovaly podobně: Třeba Ernest Hemingway sice ještě třeba ve dvacátých letech XX. století s Pablem Picasem navštěvovali salon Getrudy Steinové v Paříži, ale celou řadu svých krátkých próz a Fiestu napsal v Café de la Contrescarpe, kde sedával s Jamesem Joycem nebo Scottem Fitzgeraldem. Ve Vídni se zase scházeli Gustav Klimt, Karl Kraus, Adolf Loos a Franz Lehár v Café Museum. A u nás by bez kaváren nebyla ani avantgarda: Vítězslav Nezval se přiznal, že tam napsal celé své dílo kromě Snídaně v trávě.

Kavárny se staly znakem metropole a již na začátku minulého století se říkalo, že by jimi bylo možné i v Praze souvisle procházet podél hlavních ulic, kdyby se mezi nimi probouraly zdi. O Národní třídě to platilo bezezbytku, jen by se občas muselo projít redakcí, knihkupectvím či nakladatelstvím, která dělila Slavii od Národní kavárny a dál od Paukertů, pár kroků to bylo do Louvru či Moulin Rouge, do moderního Metra a starosvětské Unionky.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Vítězslav Schrek byl položen dotaz

To myslíte váženě?

Není to poprvé, co mi přijde, že vy politici z ODS žijete mimo realitu. O jaká data se opíráte vy, když tvrdíte, že většina lidí neřeší problém s bydlením? Možná by stačilo se jich zeptat a zjistil byste, že problém s nedostupným a drahým bydlením má opravdu většina, ne že ne. A k tomu vašemu vnímán...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Pelc: Sudetský landsmanšaft je v Evropě rizikem

15:21 Vladimír Pelc: Sudetský landsmanšaft je v Evropě rizikem

Nad aktuální politickou situací po provokačním sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně se zamýšl…