Stopy dějin najdeme na všech jeho zámcích a v palácích buď proto, že jsou tam vystaveny, nebo proto, jak byly v různých dobách poničeny či úplně zdevastovány, a to jak bombardováním RAF na konci války nebo nacisty a komunisty. Narodil se v Praze před válkou a když mu bylo jedenáct let, odešel s rodiči do Rakouska.
Díky tomu, že matka Karla Schwarzenberga rozená Fürstenbergová vedla ve Vídni dlouho pověstný salón a taky tomu, že význačné návštěvy dost často bydlely právě v jejich hotelu, s většinou starších politiků se zná od mládí. Rozdíl mezi Karlem Schwarzenbergem a místními novými zbohatlíky a politiky je v tom, jak sám nedávno poznamenal, že jeho rodina se domohla majetku během více než tří set let a ti zdejší bohatci velmi často během necelých tří let.
Po návratu do Čech v roce 1990 zjistil, že má i české občanství, protože mu ho zapomněli odebrat. Do občanského průkazu si kdysi nechal napsat jako povolání lesník a hostinský. Vychován byl bilingválně. Jako příslušník šlechty se cítil vždy zavázaný svému králi, císaři či prezidentovi, kterému sloužil. Národnostní spory mu byly cizí, ale velmi silně byl u něj vyvinut zemský patriotismus jako už u jeho předků od 18.století. Často bývají citována slova knížete Karla III. ze Sxhwarzenbergu, která pronesl roku 1871: "Chceme hájit práv těch, co naše síly stačí, nechť stane se cokoliv, až do těch hrdel a statků." Tím bylo míněno státoprávní postavení Koruny české.
Otec Karla Schwarzenberga byl historikem a proto byl autorem Prohlášní historické šlechty předané v září 1939 prezidentu dr. Emilu Háchovi, v kterém se mimo jiné praví: "Jádro tohoto stavu vždy patřilo k českému národu netoliko kulturně, nýbrž i krví a jazykem. Za raných dob království, kdy celý venkov byl jazykově český, prostředí šlechty bylo rovněž takové. Tato šlechta, původem a jazykově česká, tvořila panující nebo politickou vrstvu Českého státu před vznikem monarchie domu Rakouského i dlouho potom... Vycházeje z přesvědčení o jednotě našeho národa ve všech složkách, a zejména o tom, že potomci někdejších spolutvůrců a nositelů české státnosti ještě mohou svému národu a své vlasti za všech poměrů platně posloužiti, chceme se vždy a za všech okolností hlásit k českému národu." Díky tomu nacisté jejich rodový majetek konfiskovali a uvalili na něj nucenou správu.
Byla to právě tradiční rodinná výchova k zodpovědnosti za lidi, která nejprve Karla Schwarzenberga přivedla do čela Mezinárodní helsinské federace. Za doby druhého totalitního zřízení pomáhal disidentům v celé střední a východní Evropě a hned po 17. listopadu 1989 ho právě tato činnost přivedla i na Pražský hrad, kde jako kancléř stál po boku Václava Havla. Od roku 2004 byl do roku 2010 senátorem za Prahu 6, od roku 2009 je předsedou strany TOP 09 a působil a působí ve dvou vládách, včetně té současné, jako ministr zahraničí.
Ve vnitřní politice si bohužel velký respekt zejména u intelektuálů Karel Schwarenberg nezískal, protože třikrát vyhrožoval, že odejde z vlády a nikdy tak neučinil. Vyčítaná mu je také spolupráce ve straně TOP 09 s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, který byl jako náměstek ministra v devadesátých let obviňován z odpovědnosti za miliardové škody při armádních nákupech a později i kvůli kauzám s Gripeny či letadly Casa.
Nic se mu však nikdy neprokázalo, ale také se to nikdy řádně nevyšetřovalo. I projednávání zdanění hazardu z poslední doby ministru Kalouskovi taky ke cti neslouží, a to zvlášť v době krize a úsporných opatření, protože státu unikají miliardy. Karel Schwarzenberg vztah ke Kalouskovi komentuje slovy: "Z pytláků bývali vždycky na stará kolena dobří hajní." Jenže právě v tomto napojení na ministra Kalouska a spoluúčast v současné vládě, která neumí vůbec komunikovat s veřejností, vidí většina Schwarzenbergových oponentů jeho největší nebezpečí.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Hvížďala
