Karel Hvížďala: Kolik lidí skutečně zabili v Německu neonacisté?

28.11.2011 14:14 | Zprávy

To je otázka, kterou si tam v posledních dnech po objevení trojice, která založila tzv. národně socialistické podzemí, klade nejen justice, policisté a politici, ale i široká veřejnost.

Karel Hvížďala: Kolik lidí skutečně zabili v Německu neonacisté?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a publicista Karel Hvížďala

Zatím na ni ale neumí skoro nikdo odpovědět. Podle rešerší novin Tagesspiegel a týdeníku Die Zeit došlo od znovusjednocení Německa s největší pravděpodobností ke 138 útokům pravicových extrémistů, které skončily usmrcením obětí. Podle zprávy spolkové vlády a policie ze září 2011 jich bylo ale pouze 48. Po tom, co se v minulých dnech dostalo na veřejnost a o čem jsme již posluchače informovali, už i politici v Německu se domnívají, že toto číslo je velmi malé. Navíc se v tomto týdnu objevila zpráva, že při slyšení v bundestagu šéfa Spolkové informační služby, padla mimo jiné zmínka o tom, že i zavražděná policistka z 25. dubna 2007 Michaele Kiesewetter mohla být na pravicové extrémisty nějak napojená. A připočteme-li k tomu ještě poslední informaci o tom, že třeba sedm smrtelných případů ze Saska-Anhaltska, které novináři řádně zdokumentovali, se nevyskytuje v oficiálních statistikách o pravicovém extremismu, je zřejmé, že horečné aktivity politiků z posledních dnů, které hovoří o zcela nové organizaci policejních složek určených k boji s pravicovým extremismem i o registru podezřelých osob z pravicového extremismu, jsou zcela na místě.

Připomeňme si, na co němečtí novináři přišli jen ve zmíněné spolkové zemi Sasku-Anhaltsku:

První případ se odehrál v dubnu 1993, kdy jeden pravicový extrémista a skinhead zbil v Obhausenu jakéhosi muže, který se zřejmě vyhýbal vojenské službě.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Michal Kučera byl položen dotaz

Finance

Co přesně se po praktické stránce změní, když projde návrh vlády a MF bude mít větší vliv na rozpočty nezávislých institucí? Já nevím, ale pokud jde o peníze, které těmto institucím dává stát, proč by na přidělování financí neměl mít vlil? Kdo by ho pak měl mít. Teda pokud jde o peníze státu.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zuo Wenxing: Čínský 15. pětiletý plán přináší nové příležitosti pro čínsko-evropskou hospodářskou a obchodní spolupráci

19:20 Zuo Wenxing: Čínský 15. pětiletý plán přináší nové příležitosti pro čínsko-evropskou hospodářskou a obchodní spolupráci

Rok 2026 je prvním rokem 15. pětiletého plánu Číny a také novým výchozím bodem druhé padesátileté ce…