Když jsem šel po městě, uviděl jsem za výlohou svíčky, které mě zaujaly: Měly zvláštní barvu: byly šedomodré, břidlicově matné a trochu mramorované. Oko se mi o ně samo zastavilo. 

Ta lomená modř byla příjemně uklidňující a když jsem vešel do obchodu, zjistil jsem, že k nim mají, skoro ve stejném odstínu, který byl jen o tóninu tmavší, i ubrousky. Odstíny barev mě zaujaly, protože jsem je ve vosku nikdy neviděl. Dlouho jsem se nerozpakoval a koupil jsem svíčky i ubrousky. Chtěl jsem tím také trochu posunout naši debatu o barvách Vánoc.

Když jsem s nadílkou přišel domů, žena pravila: „Takže jednu barvu máme. K šedomodré se ale hodí jen stříbrná.“

Dcera Mariánka, která u nás zrovna byla, podotkla: „A nebyly by ty Vánoce moc studené?“

Clara přikývla.