Je tomu tak právě proto, že vánoční dny se slaví v čase blízkém slunovratu stejně jako římské saturnálie nebo jiné helénské svátky či židovská Chanuka. Světlo je ve všech náboženstvích i folozofiích symbolem dobra a naopak tma je symbolem zla a hříchu. Adventní dny plné svíček jako zdroje světla tento rituální mystický přesah připomínají: I my můžeme být v tyto dny na chvíli pro někoho malým světlem a zároveň víme, že ze tmy jsme vyšli a do tmy jednou odejdeme.
Proč slavíme Ježíšovo narození 25. prosince a v jakém roce se narodil však nikdo neví. Pokud má Matouš pravdu a narodil se za vlády judského krále Heródesa, který zemřel ve čtvrtém roce před naším letopočtem, to znamená, že by se musel Ježíš narodit krátce před tímto datem. A kdyby měl zase pravdu Lukáš, v jehož evangeliu čteme, že ke sčítání obyvatel došlo za císaře Augusta, tak to bylo až v šestém roce křesťanského kalendáře. Ježíš by se pak dle něj měl narodit nejméně deset let po tom, co se měl narodit dle Matouše.
A podobně to je i s Ježíšovou legendou o jeho ukřižování v předvečer velikonočních svátků. Vezmeme-li za směrodatné Lukášovo tvrzení o Ježíšově narození, pak by neměl být Ježíš ukřižován o Velikonocích 36. roku, hned po křtu a tedy před smrtí Jana Křitele, musel by být ukřižován až o Velikonocích roku 37., kdy však zase Pilát, který ho nechal ukřižovat, již nebyl v úřadu. Evangelia si protiřečí: Buď Ježíš zemřel o Velikonocích v 37. roce, ale nikoliv za Piláta, anebo se to stalo za Piláta, avšak nikoliv už o Velikonocích, kdy Pilát nebyl v úřadu. Tím je zpochybněno nejen datum našich oslav, ale dokonce i křesťanský kalendář, který počítáme od Ježíšova narození.
Ale jde jen o symbolický rituál: Bůh je přítomen v Ježíšovi a je tajenkou světa. Jenže protože jsme se měli na Štědrý den políbit pod kouzelným jmelím, tím se hlásíme k ještě starším rituálům, které sahají až ke Keltům do 5. století před naším letopočtem. Ti jmelí přisuzovali kouzelnou moc, která se zajišťovala dobou sběru právě v den slunovratu. Zlatozelené větve se musely sestřelit šípem v době, kdy Slunce stojí ve znamení Střelce a Měsíc ubývá, tři nebo čtyři dny před novoluním, a zachytit je levou rukou. I políbit jsme se tedy pod ním měli už 21. prosince po setmění. To je jediné datum v našich vánočních riuálech, o kterém můžeme říci, že je přesné.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
