To, co provádí, říkal před svým zvolením i po svém zvolení, kdy přece hned začal uvažovat nahlas o tom, že by mohl odvolat Nečasovu vládu, zatímco politici na jeho důsledné a zřetelné kroky nebyli a nejsou doteď vůbec připraveni a neustále se diví. Působí dojmem, že jsou zahleděni výhradně do svých představ: ODS, že bude dál vládnout s paní Němcovou v čele, protože nakonec nominuje sama sebe, když dostane třetí pokus jako předsedkyně sněmovny.  

 

TOP 09, že někdo za ně vyvolá předčasné volby a oni budou vůdčím subjektem na pravici: Jinak racionální Mirsolav Kalousek dokonce přiznal, že nikoho z nich nenapadlo, že prezident jmenuje úřednickou vládu, i když to tušili i lidé na vesnici. A sociální demokraté, kteří nejprve křičeli, že chtějí předčasné volby si naivně myslí, že jim může dát prezident druhou šanci sestavit svou menšinovou vládu. A i kdyby to udělal, tak nejspíš jen proto, aby se jim pomstil, protože by je rychleji rozštěpil: sněmovna by takovou vládu v dnešním složení nepotvrdila. Proto, jak vyplývá i z rozhovorů v médiích s designovaným premiérem Jiřím Rusnokem, který Zemana podporoval v prezidentské kampani, je zřejmé, že on i prezident počítají s tím, že jeho úřednická či přesněji prezidentská vláda bude nejspíš vládnout v demisi.  

 

Svědčí to o tom, že politici vlastně s těmito kroky Miloše Zemana vůbec nepočítali, i když s nimi mohli počítat, stejně jako prezident počítá předem s jejich neschopností na věci včas a důsledně reagovat a klást mu podmínky. Jen proto si může dovolit tak benevolentně zacházet s ústavou. Navíc ví, že tam, kde univerzity nemají vysokou společenskou autoritu a politická demokratická tradice je nepatrná: na první republliku jsme zapomněli a stejně tam vládla tzv. pětka a ne parlament a dvacet let de facto v politické kultuře nic neznamená, může ústavu vykládat skutečně velmi extenzivně.  

 

Připočteme-li k tomu ještě zduřelou úctu k prezidentskému úřadu a služebnost řady právníků či sociologů a prezidentských úředníků, které nikdo neokřikne, když vyřknou nehoráznosti typu "máme rok 2013 a vůle lidu je zcela odlišná od roku 2010." To je, prosím, věta kacléře Vratislava Mynáře, kterou veřejně popřel výsledky voleb s odvoláním na veřejné průzkumy o popularitu vlády. Doslova řekl: "Důvěra vlády se má posuzovat podle programu. Ne podle toho, jestli je sympatická 200 poslanců, jejichž životnost se dá počítat na dny." Jde o nehorázný brebt a ignorování mandátu poslanců.  

 

Jenže parlament, který k takovým výrokům zatím mlčí, má přesto velkou moc, což pan prezident ví, protože ač bude mít sice svou, tedy prezidentskou vládu, pokud nebude mít na své straně parlament, neprojde mu rozpočet ani žádný zákon. Může dokonce vyvolat válku s parlamentem, který by mu mohl snížit rozpočet a změnit ústavu, tedy minimalizovat prezidentské pravomoci, protože ODS, TOP 09 a ČSSD mají pohodlnou ústavní většinu.  

 

Za této situace už můžeme dál jen spekulovat o tom, jaký krok lze od prezidenta očekávat, ale jedno víme jistě: Rozhodně Miloš Zeman nevyvolá žádný konflikt, ve kterém předem nebude mít jistotu, že zvítězí. Proto se lze domnívat s velkou pravděpodobností, že nechá recyklovanou Rusnokovu prezidentskou vládu v demisi vládnout tak dlouho, dokud se mu nepodaří rozštěpit sociální demokraty nebo pravici, aby tuto vládu ve sněmovně podpořili či vyvolali předčasné volby. Takový tah mu může překazit jen Ústavní soud. Této autokratické tendence by teoreticky mohly využít pravicové a středové strany, které mají šanci poukazovat i na to, že za ústavně nezodpovědného prezidenta nemůže zodpovídat tak dlouho vláda v demisi.  

 

Kdyby byly TOP 09 a ODS v lepší kondici, mohly by poměr sil v příštích volbách ještě změnit. Už také proto, že jinak změní po volbách ústavu ve svůj prospěch Miloš Zeman, na což by část voličů mohla slyšet, protože ústava je právě tím hlavním svorníkem, který má držet kontinuitu státu, a proto se s ní nemá moc hýbat. Ustálit se má její výklad, protože ústava není jen text, ale i tradice, konvence a precedenty.