Karel Janko: Jak se žilo v šedesátých letech minulého století. Politicky a ekonomicky

15.01.2020 20:55 | Zprávy

V roce 1962 došlo k zhroucení 3. pětiletého plánu republiky. Důvodem byla jak špatná prognóza Státní plánovací komise, tak také nedostatek surovin dovážených ze zahraničí. Krach pětiletky měl dalekosáhlé politické důsledky.

Karel Janko: Jak se žilo v šedesátých letech minulého století. Politicky a ekonomicky
Foto: Ústav pro soudobé dějiny
Popisek: Intervence vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu1968

Pokud máme popsat situaci a život v Československu v letech 1960 až 1970, musíme se vždy nutně zmínit o poválečném období, které formovalo i desetiletí bezprostředně následující. Celková politická situace byla bezprostředně ovlivněna výsledky 2. světové války a tím i politickou orientací ČSR. V roce 1960 bylo teprve patnáct let po válce a Evropa i ČSR se stále nevzpamatovaly mentálně ani hospodářsky z války. V roce 1961 došlo k rehabilitaci politických vězňů z padesátých let. Stát – respektive jeho politické vedení – přestalo v šedesátých letech do značné míry vytvářet politické represe a došlo i k určitému uvolnění občanské společnosti. Tento vývoj postupně pokračoval až do roku 1968, kdy bylo zcela uvolněno myšlení a politické klima vyústilo v „Pražské jaro“.

Dva obrodné slogany, na které se zapomnělo

V lednu 1968 bylo staré vedení KSČ vyměněno novými progresivními členy – reformními komunisty v čele s Alexanderem Dubčekem a ekonomem Otou Šikem. Heslem roku bylo nastolit „socialismus s lidskou tváří“. Toto politické heslo mělo ale ještě svůj ekonomicko-sociální rozměr. Cílem bylo zavést v zemi „sociálně orientované tržní hospodářství“. V praxi by to znamenalo zavést politickou pluralitu, svobodné podnikání a cestování. Je skutečností, že byla následně zvýšena pomoc mladým manželstvím bezúročnými půjčkami, levnými byty, zvýšením přídavků na děti a levným zbožím, nezatíženým, nebo jen minimálně zatíženým maloobchodní daní (od dětské výživy přes botičky až po dětské oblečení, zajištění jeslí a školek…). V šedesátých a sedmdesátých letech byly postaveny statisíce bytů. V Praze šlo například o sever města od Proseku až po Bohnice, Spořilov, začalo se budovat Jižní Město, v Brně se stavěla Líšeň, v Ostravě Poruba, atd. Obě výše zmíněná hesla však byla následně zapomenuta a dnes jsou dokonce nežádoucí. To, že zavedení nějakého socializmu s lidskou tváří nebylo po chuti vedení v Sovětském svazu, bylo jasné. Nebylo ovšem po chuti ani vedení v USA. Jen si představte, že by tím načichla celá Evropa.

Panovala o invazi mezi velmocemi plná shoda?

Celý reformní proces se zhroutil příjezdem vojsk Varšavské smlouvy v srpnu toho roku. Podle dostupných informací se vše odehrálo po dohodě obou mocností, tj. USA a SSSR. Stalo se tak na základě jaltských dohod (respektováním dohody Velké trojky z února 1945), a dohody, ke které patrně došlo někdy na jaře´68 mezi diplomaty obou velmocí. Na základě toho ustoupila údajně z bezpečnostních důvodů v červenci ´68 vojska USA v Bavorsku, tj. v americkém okupačním sektoru o 30 až 50 kilometrů do vnitrozemí Německé spolkové republiky pro zamezení nežádoucího vojenského střetu. Sovětskou intervencí do Československa došlo k zakonzervování politického uspořádání Evropy a sfér vlivu obou světových mocností na hranicích politických systémů na dalších dvacet dva let. Po roce 1968 došlo k opětovnému politickému utužení režimu a to bez věrohodné podpory většiny obyvatelstva. Zároveň bylo 1,5 milionu obyvatel ČSSR zbaveno možností svého rozvoje. Formální plnění hospodářských úkolů se proto podepsalo i na jejich problematických výsledcích v následujících letech. Pokud je výše uvedená analýza situace kolem příčin a následků politického a hospodářského vývoje v Československu v šedesátých letech dostatečně zdokumentovaná, otázka vstupu vojsk Varšavské smlouvy je podle mého názoru doposud tajena a proto do jisté míry spekulativní.

Šlo o lidskou tvář, nebo o útočné rakety?

Informace o tzv. kontrarevolučním vývoji v ČSSR se objevila v sovětském tisku, konkrétně v periodiku Litěraturnaja Gazeta již v první polovině roku 1967. Bylo to někdy v době sjezdu čs. spisovatelů, na němž byl řečníky kritizován politický stav naší společnosti – ale stále z pozice nápravy socialistického zřízení (viz IV. sjezd čs. spisovatelů). Zmíněný text poskytnutý médiu Litěraturnaja Gazeta byl nepochopitelný a záhadný i československému velvyslanci v Moskvě Vladimíru Kouckému a neodpovídal ani politické situaci v zemi. Pro vysvětlení se však musíme vrátit k roku 1945, kdy bylo Československo osvobozeno Rudou armádou a její vojsko pobývalo nadále na našem území. Odsun sovětských vojsk z ČSR se podařil prezidentu Benešovi až v roce 1946. Od té doby nebyla na našem území cizí vojska na rozdíl od jiných států východního bloku. V padesátých letech došlo k výraznému „pokroku“ ve vývoji mezikontinentálních raket (v roce 1957 vypustili družici Sputnik, v roce 1961 Gagarina). Pokud Američané vyvíjeli rakety krátkého a středního doletu na pevné palivo, Rusové plnili rakety tekutým palivem. Doletovou vzdálenost z území SSSR a dobu plnění (cca jednu hodinu) proto prý potřebovali Rusové zkrátit a to předsunutím raket blíže k hranicím Západu. Snaha realizovat uvedený záměr zde byla již za doby vedení Chruščova a tlak nadále pokračoval za vedení Brežněva. Protože se čs. vedení v čele s prezidentem Novotným se stavělo k přítomnosti cizích vojsk na našem území odmítavě, využil Sovětský svaz dané situace a vstupem svých vojsk do Československa si zajistil předsunutí raketových základen i vojsk minimálně o potřebných 1000 km (poznámka redakce: z jiného úhlu pohledu se tímto tématem zabývá Jaroslav Vyleťal ve svém článku, který vyšel pod názvem: Sověti chtěli u nás rozmístit svá vojska už v roce 1953, a KSČ ne a ne to pochopit (k přečtení ZDE). Pozvání vojsk Varšavské smlouvy konzervativní „pětkou“ (Biľak, Kolder, Švestka, Kempný a Indra) byla už jen formalita. Tolik neformální informace z neoficiálních zdrojů.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Předškolní péče

Tvrdíte, že je předškolní péče dostupnější. To je sice částečně pravda, ALE. Myslíte, že je to vaše zásluha? Není to náhodou proto, že se rodí čím dál méně dětí? A pak dostupnější také není pro všechny. Vzniká sice řada soukromých školek, dětské skupiny apod., ale máte ponětí, kolik stojí? Proč na n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Dezorganizace dopravy v Praze

12:26 Jiří Paroubek: Dezorganizace dopravy v Praze

Život pražského občana, zj. Prahy 5, bude významně ztrpčován v létě uzavírkami některých klíčových k…