Podivnou roli nyní hrají zákonodárci. Jsou jim lhostejné elementární zásady právního státu. Hlavním cílem je pro ně získání voličů v budoucích volbách. V žádném případě nechtějí, aby se „občané s právnickým vzděláním“ zodpovídali za své skutky.

"Ochranu" občanů před některými lukrativními činnostmi vložili do rukou úředníků ve státní správě. Mám na mysli vybírání pokut za dopravní přestupky. Odkládáním rozhodnutí a patrně všimným se lze pokutám snadno vyhnout. Posuzování obchodních smluv s mobilními operátory vložili do rukou právníků na ČTÚ. Moc soudní zbavili její nejdůležitější činnosti. Soudy v každém právním systému slouží k ochraně slabších před silnějšími. Hnutí ANO to kdysi mělo ve svém programovém cíli. „Právo a soudy tu nejsou pro právníky, ale pro občany. To neznamená, že musí laik rozumět všem zákonům, ale naopak, že to nepotřebuje.“ Tento cíl Hnutí ANO však nepokládá za nejdůležitější. Spravedlnosti se občan dovolá jen zřídka. Premiérovi nevadí, že ho kolegové z opozičních stran označují za trestně stíhaného. Všichni mají imunitu. Ale ve veřejných mediích je takové tvrzení pomluva, protože k žádnému výroku soudu dosud nedošlo. Moderátoři, redaktoři a členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání by to měli vědět také.

Jak vypadá skutečnost za čtvrtstoletí „práce“ našich poslanců a senátorů? Spory u soudů se řeší desetiletí. Soudce klidně změní žalobní návrh. Jiný soudce je přistižen při korupci. Soudce zbaví občana majetku, který je podle rozhodnutí jiného soudce získán podle práva. Zákonodárci vyplodí předpisy „aby se dluhy platily“, a následně řeší nezákonné kroky svých kolegů exekutorů, „občanů s právnickým vzděláním“. Krást se může pouze do nějakého limitu.