Karel Januška: Pohrdání pravdou

Má-li demokratický stát správně fungovat, musí mít každá nově ustanovená vláda možnost, aby realizovala své cíle. Proto je bezpodmínečně nutné, aby vedoucí stávajících nejvyšších státních úřadů byli připravení na to, že musí svá místa uvolnit pro potřeby nové vlády. Pouze prezident, současní členové Parlamentu (senátoři a poslanci), ředitel NKÚ a ČNB nepodléhají moci soudní. To znamená, že mají imunitu.

Ale i tato imunita je omezená. Moc soudní má vždycky povinnost vynést své rozhodnutí. Pouze soudce musí odložit výkon rozhodnutí na dobu, ve které bude osoba po ukončení imunity.

Bývalí i současní členové Parlamentu se zasloužili o to, že principy demokracie u nás neplatí. V demokratickém státě nesmí nikdo prohlásit: „Pohrdám soudem“. To je trestný čin. V naší republice to může s klidem prohlásit každý občan (bez právnického vzdělání) o Ústavním soudu. V demokracii platí, že občané mají před soudem stejná práva. Parlamentem vybraný a prezidentem schválený Ústavní soud tuto zásadu porušuje. Ten povoluje pouze advokátům, aby k němu podali návrh na rozhodnutí. Svá rozhodnutí tento soud nazývá „Nález“. Proto veřejně prohlašuji: „Pohrdám Ústavním soudem, protože tento soud pohrdá mými právy.“ Pouze Ústavní soud může své interní postupy změnit. Dokud to neudělá, nemá žádný smysl, aby se občan na Ústavní soud obracel. Advokáti si mezi sebou případ rozřeší způsobem, který každému přinese profit, ať je na straně žalobce, nebo na straně žalovaného.

Advokátka Marvanová to zná velmi dobře. Když jsem ji byl osobně požádat, aby mi stížnost k Ústavnímu soudu vypracovala, tak jednání okamžitě ukončila. Ostatní věhlasné advokátní kanceláře (Sokol..) na moji žádost taktně mlčely.

Funkci Nejvyššího státního zástupce desetiletí „zastává“ úředník, patrně vystudovaný v totalitě. Podle výkladu upravených právních norem není nikomu zodpovědný. Funkci Nejvyššího státního zástupce musí zastávat občan, který ctí principy právního státu, a zodpovědně rozhoduje. Protože pouze on je zodpovědný za to, že soudy, kdy je žalobcem stát, budou probíhat přesně podle znění Ústavy.

Funkce Nejvyššího státního zástupce musí být pod kontrolou nově vytvořené vlády. Musí umožnit levo-pravé střídání vlád. Samozřejmě je plně v kompetenci každé vlády kdykoliv odvolat nejen Nejvyššího státního zástupce, ale každého úředníka, u kterého je podezření z nezákonné činnosti.

Každý státní zástupce dozoruje a řídí vyšetřování. V okamžiku, kdy je vyšetřování u konce, musí předložit kauzu soudu. Je lhostejné, ke kterému soudu státní zástupce případ předloží. Rozhodnutí každého soudce musí být spravedlivé, čili pravdivé. Výrok soudce k žalobci, je opakem výroku k žalované straně.

Soudce má pouze dvě možností jak žalobu rozhodnout.

A: Může předložené důkazy zamítnout. Rozhodnutí soudce musí být: „Žaloba se zamítá. Náklady žalované strany uhradí žalobce. ...“ Je-li rozhodování soudce v režimu utajení, nemůže dojít ke zveřejnění skutečnosti, že byl občan nespravedlivě obviněný. Je-li žalobcem stát, je povinností státního zástupce předat rozhodnutí soudu svému nadřízenému. Ten může nechat rozšířit důkazní materiál, a pod svým jménem podat kauzu třeba k jinému soudu. U Nejvyššího státního zástupce proces končí. V tomto případě má Nejvyšší státní zástupce možnost požádat Parlament, aby rozhodl o vydání mandanta, jak přesně praví Ústava.

B: Jestliže soudce uzná předložené důkazy dostatečné k tomu, aby zasáhla moc soudní, pak vyzve žalobce, aby složil vyměřené soudní náklady (pouze, není-li žalobcem stát) a zveřejní údaj o tom, že se stal zákonným soudcem obviněného. Dokud soudce nepotvrdí, že se trestný skutek stal, je obviněný „trestně stíhaným“. Výrok soudce musí být: „Žalobce je v právu (soudce uznal důkazy žalobce). Žalovaná strana splní následující požadavky žalobce:......... Žalovaná strana uhradí náklady soudního řízení“.

V současnosti milionové náklady za křivá obvinění státem, opět hradí stát. Proto státem obviněných a soudem osvobozených musí být co nejméně. V současnosti je to jistě nemalá částka státního rozpočtu.

Návrat od totalitní justice k právnímu státu je jednoduchý. Stačí k tomu dva kroky:

1. Vláda s okamžitou platností odvolá Pavla Zemana z postu Nejvyššího státního zástupce. Dočasně pověří touto funkcí pracovníka, na kterém se vláda shodne. Tomuto úředníkovi sdělí, že je zodpovědný za jednotný postup ve všech úřadech státního zastupitelství. Připomene mu, že jeho podřízení nesmí činit kroky, které nejsou v souladu s jeho pravomocí. Neuspěje-li s předloženými důkazy u soudce, je jeho povinností předat případ nadřazenému úředníkovi.

2. Soudcům je třeba dát na vědomí, že Hnutí ANO bude prosazovat návrat justice k právnímu státu. Je třeba ignorovat totalitní způsoby rozhodování. Do Poslanecké sněmovny předloží následující doplnění právních předpisů, které vrátí soudní rozhodování do stavu, který byl před totalitním systémem. Měl by zahrnovat tato upřesnění:

§1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

(1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

(3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),

(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.

§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu.

§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

Dámy a pánové zákonodárci,

dovolili jste stávajícím soudcům rozhodovat podle právních předpisů platných za totality. Ještě stále slyšíme, že soudci musí rozhodovat podle "závazného právního názoru", čili ignorujete důkaz opakem. Ten je podstatou jednostupňového soudnictví (Velká Británie, USA).

Schválili jste nový "Občanský zákoník", který vnesl do justice další možnosti, jak ovládat svobodného občana. Nechali jste v platnosti části Občanského soudního řádu, který umožňuje soudcům ignorovat předložené důkazy. Umožnili jste státním úředníkům ukládat a vybírat pokuty za dopravní přestupky. Pouze moc výkonná může mít povinnost ukládat pokuty, nikoliv úředníci. Umožnili jste vznik speciálních občanů "exekutorů", opět s možností vyměřovat a vybírat pokuty a poplatky. Nyní se snažíte omezovat jejich pravomoc. V právním státě rozhoduje soud, kdo a kolik musí zaplatit ten, který porušuje zákon. Když stanovíte přesné předpisy pro splátky a odměny exekutorům, není třeba jiných zákonů. Když exekutor poruší svou pravomoc, soud ho musí potrestat. Tak je to v normálních státech, kde je moc soudní nestranná a nezávislá.

Parlament po schválení nové vlády má být nápomocný k tomu, aby všichni občané užívali výhod právního státu. Už máme dva roky po volbách do Sněmovny. Občané souhlasili již dvakrát s cílem Hnutí ANO: „Právo a soudy tu nejsou pro právníky, ale pro občany. To neznamená, že musí laik rozumět všem zákonům, ale naopak, že to nepotřebuje.“ Nyní mám pocit, že premiér ustupuje z cíle, který si Hnutí dalo. Doufám, že k tomu nedojde.

Ing. Karel Januška