Svým způsobem do zákona patří i rozhodnutí Ústavního a Nejvyššího soudu. Podmínkou je, aby tato rozhodnutí nebyla v rozporu s vyššími právními předpisy. Nejvyššími psanými právními předpisy jsou Ústava a Listina práv a svobod.
Žádný nižší právní předpis nesmí být v rozporu s Ústavou, nebo s Listinou práv. Odborně se tomu říká hierarchické uspořádání zákonů, v případě rozporu vždy platí vyšší norma. Desetitisíce schválených paragrafů z dílny Ministerstva spravedlnosti a Poslanecké sněmovny vzniklo proto, aby se republika ze stavu „socialistická“ dostala do stavu, kdy „ruka trhu“ má zásadní vliv na ekonomickou situaci každého občana.
Řízení státu musí být efektivní, s nejmenšími náklady na státní úředníky. Z tohoto hlediska musí všechny státní úřady plnit cíle vlády, která je u moci (získané demokratickou cestou). Nelze připustit, aby jeden státní úřad rušil nařízení jiných úřadů. Antimonopolní úřad, i úřad na ochranu přírody mohou vydávat taková nařízení, která neodporují nařízení vlády. Sporné případy má řešit nezávislý soud.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Co řeší rušení 9 třídy?
Logikou vaší úvahy pak bude čekárna z 8 místo z 9. Takže k čemu to bude? A kde berete jistotu, že pak žáci půjdou na střední a proč vlastně jen na dva roky? Co pak? A co když pro ně střední nebude ideální a třeba se budou chtít vyučit nějakému řemeslu? Myslím, že tlak na to, aby děti měli maturitu s...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
15:57 Petr Dufek: Domácnosti šetří, firmy investují
Česká ekonomika sice v prvním čtvrtletí výrazně zpomalila, avšak základní trendy na straně domácnost…
