Za klíčovou hodnotu našeho společenského uspořádání považujeme ideu právního státu založeného na úctě k ústavně chráněným principům dělby moci, vlády práva a ochrany základních práv a svobod. Tyto principy budeme ve všech svých krocích respektovat a dále posilovat.
Je to krásný cíl. Pravicový a středový volič by mohl jásat nad výsledky posledních voleb. Nyní by poslanci měli pouze trvat na přirozeném výkladu Ústavy.
Zásahy levicového Ústavního soudu do soudnictví jsou zhoubné. Ústavní soud neuznává termíny spravedlnost a nezávislost. Zavedl nové termíny, které nikdy v justici neplatily. Jsou to „naléhavý právní zájem“ a „závazný právní názor“. Rozhodování podle těchto termínů lze přirovnat k rozhodování v mafii. Všichni členové mafie (pracovníci justice) se těmito termíny řídí. Soudcovská nezávislost je nahrazená „závazným právním názorem“. Nikde v Ústavě není soudcům udělena pravomoc, aby předložený spor řešili současným způsobem. Žádný soudce se nesmí zbavit vlastní odpovědnosti. Všichni soudci jsou nezávislí ve svém rozhodování. Bez ohledu na to, kdo podává žalobní návrh. Bez ohledu na kterém stupni soudce rozhoduje.
Již v antice přišli na to, že rozhodnutí soudu musí respektovat oba účastníci sporu. Soudce má pouze dvě možnosti, jak může žalobu rozhodnout:
A: Žalobce je v právu (vina je na protistraně)
Nebo
B: Žaloba se zamítá (protistrana je v právu).
Každý výrok soudu je pravdivý pro obě strany sporu. Princip se nazývá důkaz opakem. Rozhodnutí k jedné straně sporu je opakem rozhodnutí ke druhé straně sporu. V matematice tomu odpovídá důkaz sporem. V našich zemích tento princip platil od Rakouska až do doby, kdy se moci ujala totalita.
Soudy jsou nyní nástrojem získání různých výhod pro jednotlivce, nebo organizace. Pracovníci ministerstva spravedlnosti se nechtějí vzdát výhod, které jim současné právní předpisy dovolují. Někteří bezúhonní občané jsou léta vláčení po soudech, o spravedlnosti některých rozsudků se nedá mluvit.
Kordon policistů vtrhl do několika bytů poslanců ODS a veřejně je odvedl spoutané do vazby, kde strávili asi měsíc. V té době policie také vzala do vazby poslance Ratha, zadrženého se sedmi miliony korun v krabici od vína.
Za zákrok policie proti poslancům ODS se ministr spravedlnosti veřejně omluvil. Nezaznamenal jsem, že by učinil nějaký veřejný krok, který by podobným situacím v budoucnu zabránil.
Poslanec Rath je svobodě a úkoluje soudy, aby rozhodly v jeho prospěch. Byl zadržen policií se sedmi miliony v krabici. Skutková podstata trestného činu je nesporná.
Policejní útvar se rozhodl, že jednání dvou poslanců a některých dalších občanů (Babiš,..) může být kvalifikováno jako trestný čin. Policie zveřejnila tuto informaci a požaduje po poslanecké sněmovně, aby dovolila vyšetřovat poslance, protože domnívá, že došlo k trestnému činu. Poslanecká sněmovna v právním státě nerozhoduje o vině nebo nevině žádného občana. V každém právním státě o vině rozhoduje soud.
Máme nejvyššího státního zástupce, máme státní zástupce, máme policejního prezidenta, ale nikdo nedohlíží nad vyšetřovacím orgánem policie. Pravomoc obrátit se na poslaneckou sněmovnu má mít pouze nejvyšší státní zástupce. Ta žádost by měla mít takovou formu, aby z ní bylo zřejmé, že moc soudní došla k závěru, že z dosavadního policejního šetření lze usuzovat, že mohlo dojít k trestnému činu porušením zákona. Z toho důvodu nejvyšší státní zástupce žádá poslaneckou sněmovnu, aby policie mohla pokračovat v šetření. Pouze takové kroky jsou možné v právním státě.
Státní zástupci jsou nyní podřízení ministra spravedlnosti. Policie je podřízená ministru vnitra. To jsou zbytky špatného řízení státu po sametové revoluci. Za činnost státních zástupců má odpovídat ministr vnitra. Kroky policejního vyšetřování je možné označit za čin pomluvy bezúhonných občanů, nebo porušení presumpce neviny.
Z průběhů soudních procesů lze konstatovat, že se soudy nechovají jako záruka spravedlnosti.
Kdyby se poslanecká sněmovna rozhodla dát soudnictví do stavu, který předpokládá právní stát, byl by to pro občany ten nejvýznamnější krok, pro zlepšení právních jistot občanů.
Navrhl jsem čtyři nové paragrafy, které by systémové chyby v justici zaručeně vyloučily. Mohly by se stát základem pro koaliční smlouvu nejsilnějších stran. Poslanci si musí uvědomit, že nejenom boj politických stran o finance, ale také významná skupina „občanů s právnickým vzděláním“ bojuje za své zájmy. Potřeby občanů jsou jim lhostejné. Právnickým dogmatům dávají přednost.
Zde je výčet čtyř paragrafů, které by odstranily nelogické kroky soudních postupů. Striktně dodržují literu Ústavy. Když se nějaká vládní koalice zaváže, že se tyto paragrafy stanou součástí právních předpisů, splní přání nejenom mnoha svých voličů, ale také velkého množství ostatních. Republika ušetří značné částky, občané ji budou milovat a skutečně „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“.
§ 1. Hierarchické uspořádání poznatků a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
1. zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina práv a svobod,
3. nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO)
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.
§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.
Platnost by měla být stanovena na nejkratší možnou dobu. Paragrafy by měly být součástí koaliční smlouvy.
Státní zástupci by měli být podřízení ministru vnitra.
Karel Januška
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
