Vysoká škola ekonomická v Praze nám vychovala spoustu odborníků, kteří aplikovali principy kapitalistického státu na naše poměry. Sametovou revolucí se tito občané dostali k moci a přizpůsobili republiku tržním principům kapitalismu. Po třiceti letech se dá říci, že není mnoho oblastí, které by současnému ekonomickému systému bránily v rozvoji.
Bohužel právní systém byl převzat bez rozmyslu. Soudci, kteří soudili za totalitního systému, dostali od prezidenta Havla generální amnestii. Tento málo uvážený krok se nepodařilo dosud napravit.
Padesátileté vychovávání „právnických odborníků“, kteří měli chránit výkonnou moc „dělnické třídy, zastoupenou KSČ“ nám zanechalo nesmyslné chování soudů.
Aby soudnictví vyhovovalo každému státnímu zřízení (království, demokracie) je nezbytně nutné, aby se opíralo o objektivní pravdu. Je lhostejné, kdo se na soud obrací. Mohou to být dva občané, panovník a občan, stát a občan, dva představitelé státu. V právním státě musí být každé rozhodnutí soudu zřetelně zdůvodněné. Podle příčiny sporu soudce určuje, která strana je v právu, čili která strana má pravdu. Jinými slovy výrok k jedné straně sporu je opakem výroku ke druhé straně sporu. To je základní předpoklad spravedlivého soudnictví. Co soudce jedné straně odebere, přisoudí druhé straně. Soudce si nesmí nic přisoudit. (Ani ze státního rozpočtu.) Soudci nemají žádnou hierarchii. Jestliže soudce vynese rozsudek, už nikdy se k danému sporu nesmí vracet. Princip je zakotvený i v naší Ústavě, prakticky převzaté z první republiky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV