Řecký ministr financí, v Británii ekonomicky vzdělávaný, přesvědčený marxista a miláček žen, s elegantní arogancí sobě vlastní přišel na pondělní jednání opožděně.

Téměř hodinu nechal své resortní kolegy dusit ve vlastní šťávě, zda vůbec dorazí a potom je poměrně rychle dorazil. Odmítl navrhované prodloužení pomoci jako ponižující. Evropští politici zůstali jako opaření. Zmohli se jen na opatrná prohlášení, že se bude dále jednat.

Otázkou ovšem je – o čem? Řecká vláda chce zřejmě hrát poker o budoucnost do poslední minuty. Má ještě několik dní čas. A svým voličům říká: děláme to, co jste chtěli. A Evropa? Je v rozpacích.

Z útržkovitých vyjádření jednotlivých politiků vyplývá, že si už uvědomili, že by samotné vystoupení Řecka z eurozóny nemuselo být pro Unii ekonomicky tragické. Spíš se obávají, aby řecký vzor nenásledovaly další státy, v nichž sílí podobné extrémně levicové názory.