Přičemž s podivnými úkazy, tradičně označovanými za projev fenoménu zvaného poltergeist, se pozorovatelé setkávali, kam paměť lidstva sahá. Někdy se lidé údajných duchů jen lekali a báli, jindy je zas v rituálech přivolávali a žádali o pomoc či radu, přičemž se snažili s nimi komunikovat. Ve druhé půli 19. století pak v Americe tyto snahy vyústily ve spiritistické hnutí, následně se šířící po celém světě. Avšak vedle nadše­ných propa­gátorů tzv. záhrobního života se na seancích záhy začali objevovat i nejrůznější přírodovědci a vzdělanci, vyba­vení měřícími přístroji. Tito badatelé se řídili rozumnou zása­dou, podle které jsou fakta a teorie dvě rozdílné věci, pročež také nespojovali faktické fyzikální jevy ze spiritistických se­ancí se spiritis­tic­kými teoriemi nebo naukami. Proto pak někteří z nich mohli na­konec pro­hlašovat, že  tyto přírodní jevy, považované spiritisty za projevy nadpřirozena „nedokazují existenci du­chů o nic více, než pád stromu". Přesto však zástupci oficiální vědy existenci (objektivní realitu) neuvěřitelných skutečností, dokládanou nejen věrohodnými očitými svědky, ale na začátku 20. století i fotografiemi, odmítli uznat.

Při rozsáhlých možnostech dnešní digitální techniky, kdy je možné pořizovat videozáznam třeba i  mo­bilním telefonem, však exis­tuje již celá řada soudobých zvukových i obrazových svě­dectví fyzikál­ních jevů, pověrčivými lidmi dodnes považovaných za řádění a hlomození ducha, zveřejňovaných na in­ternetu. Na YouTube tak můžete shlédnout i po­měrně zajímavá svědectví, která nevznikala jako vtip internetových rece­sistů či podle návodů eskamotérů, ani díky stále sofistikovanějším počítačovým programům. U těchto svědectví už nejde o nějaké uměle vytvářené triky s vyskakující vařečkou a spadlou utěrkou či kolenem podpíraný zdánlivě levitující stolek, ný­brž o au­tentické videozáběry po delší čas se opakujících, dosud neobjasněných jevů, kdy nahrávka není FAKE, ale REAL.