V něm obhajoval před národem jím vydaný příkaz k útoku na syrskou základnu Šajrát, ze které vzlétly stíhací bombardéry, útočící na cíle v provincii Idlíb. Trumpův projev, ve kterém obviňuje Asada z toho, že v Chán Šajchúnu na jeho příkaz byla „krutě zavražděna krásná miminka“, v některých no­vinách navíc provázely palcové titulky: „Trump ukázal sílu: desítky amerických střel srovnaly se zemí základnu v Sýrii“. Následně se však novináři již neobtěžovali nějakým vysvětlová­ním, proč vlastně zahraniční agentury na svých fotografiích a videoklipech žádnou základu „srovna­nou se zemí“ neu­kazovaly. Většina redaktorů správně uváděla, že na syrskou leteckou zá­kladnu Šaj­rát bylo vy­páleno ve vodách Středozem­ního moře ze dvou torpédoborců amerického námořnictva 59 okřídlených raket Tomahawk. Ale že na základnu dopadlo jen 23 Tomahawků, to jsme se od nich nedozvěděli.

Podle některých zdrojů měly Tomahawky na letecké základně Šajrát zasáhnout syrské letouny (podle novějších zpráv nebyla zřejmě zničena celá letka, ale jen devět strojů), zodolněné kryty letadel, sys­témy protivzdušné obrany (PVO), ale i sklady munice. Pokud však bylo americké velení přesvědčeno o tom, že Syrské arabské vzdušné síly útočily sarinem, muselo rovněž po­čítat s tím, že syrské letec­tvo, nasazující chemické zbraně, na této základně skladuje binární munici: nikoli ve formě dělostře­lecké munice jako u pozemního vojska, ale ve formě leteckých pum. A každý chlap, který byl na vojně, dobře chápe, že pokud dojde k zasažení skladu munice okřídlenou střelou, tedy když bude zasažen sklad leteckých pum, může se výsledek podobat tomu, co se odehrávalo u nás v říjnu 2014 ve Vrběticích na Zlínsku.

Co je však v souvislosti s touto situací nejdůležitější, základna Šajrát není umístěna v liduprázdné pustině, po okolí základny jsou rozeseta lidská sídla, v nichž žijí civilisté: na tento fakt ve vysílání ČT upozornil oblasti znalý litoměřický lékař a senátor Hassan Mezian. Ostatně jak syrská státní tisková agentura SANA uváděla, měl americký útok za následek smrt devíti ci­vilistů v zasažené vesnici po­blíž letecké základny, při­čemž mezi mrtvými byly i čtyři děti. Ale nejde zde o škody syrské armádě způsobené zasažením muničního skladu (zda k výbuchu skladu došlo nebo nedošlo), ale o to, že americká generalita měla zastávat názor, že tuto základnu lze spojit s užitím nervově paralytické látky (NPL), v mu­nici zde skladované. A tak se americká generalita měla rozhodnout bombardovat sklad zbraní hromadného ničení na základně Šajrát a riskovat zamoření oblasti, v níž žije civilní obyvatelstvo. Není to trochu divné?

Stíhací-bombardovací letoun Suchoj SU-22 může nést až 4000 kg podvěšené výzbroje. Protože se v případě Chán Šajchúnu nehovoří o vystřelených raketách, ale jen o shazovaných pumách, je třeba si připomenout, že SU-22 může nést různé pumy, zápalné kontejnery nebo kontejnery se submunicí. Může nést klasické pumy do hmotnosti 500 kg, přičemž letecké pumy kalibru 100 kg a 250 kg se dají zavěsit na šestinásobné závěsníky. A i když pozice rebelů hypoteticky může SU-22 zasáhnout sari­nem, nemůže nést hotový sarin, ale jenom binární (dvojsložkovou) munici, kde sarin vzniká v časovém intervalu mezi svržením letecké pumy a jejím dopadem na cíl. Tedy představa některých novinářů, že syrské stíhací bombardéry SU-22 na rebely v Chán Šajchúnu svrhly kontejner se sa­rinem, je zcela mylná. Naproti tomu sarin jako náplň do jednosložkové (unitární) munice je užíván džihádisty z Fronty an-Nusrá, jak bylo v minulosti již doloženo.

Ze zpravodajství veřejnoprávní televize jsme se zatím nedozvěděli, proč na cíle v provincii Idlíb útočilo syrské letectvo v době, kdy Syrská arabská armáda (SAA) zaznamenává vojen­ské úspěchy a „rebe­lové“ vládní síly příliš neohrožují. Redaktoři zpravodajství se totiž šikovně vyhý­bají faktu, že do provincie Idlíb vláda v loňském roce evakuovala radikální vzbouřence z osvobozovaného Alepa, při­čemž syrské letectvo v Chán Šajchúnu útočilo na pozice bývalé Fronty an-Nusrá. Právě tito islamisté se v prosinci 2012 zmocnili chemické továrny nedaleko Alepa, načež syrská vláda tehdy varovala OSN, že „rebelové“ mohou nasadit toxický chlor, který byl v továrně vyráběn. Tedy právě milice džihádistů z Fronty an-Nusrá s největší pravděpodobností disponují značným množstvím chloru, který nevá­hají nasadit jako chemickou zbraň.