Vychází z právního rozboru, který si nechal udělat a který je v přímém rozporu s rozhodnutím akreditační komise. Ta se také opírá o právní rozbor, ovšem jiných právníků. Akreditační komise má jednadvacet členů a je zřizena vládou. Tak můžeme vidět, jak se do sebe pouštějí dva státní orgány – ministerstvo a komise. Sídlí ve stejné budově a teoreticky by měly najít společnou řeč. Aspoň doposavad tomu tak vždy bylo. Za ministra Dobeše se začaly obě strany přetahovat o pravomoce. Kdo zvítězí?
Samozřejmě ten silnější a to je ministerstvo školství. Prvotní rozpor byl, jestli může ministerstvo postupovat proti rozhodnutí akreditační komise. Podle její předsedkyně Vladimíry Dvořákové může, ale pak jedná protiprávně. Jestli tedy tomu dobře rozumím, tak pan ministr nemá jinou možnost než podepsat. Protiprávně snad jednat nesmí. Ten však usoudil jinak: vysoká škola má vždy právo odvolat se. Bližší neupřesnil, ale rozumí se, že má právo odvolat se k ministrovi.
Hledal jsem na domovské stránce Akreditační komise České republiky, v čem spočívá její činnost. Hlavně vydává stanoviska k různým aktivitám vysokých škol, mimo jiné také ke zrušení fakulty veřejné vysoké školy. Je otázka, nakolik je stanovisko komise pro ministra závazné. Protože se protivné strany nemohou dohodnout, bude to zřejmě muset rozhodnout soud.
Mezitím přišel ministr Dobeš s dalšími argumenty. Komise měla plzeňským právům zrušit akreditaci už dávno. Když tak neučinila, má fakulta možnost chyby napravit a on jim tu příležitost dává do roku 2016. Hodil tím přes palubu tvrzení Vladimíry Dvořákové, že komise varovala plzeňské už léta a nic se nedělo.
Proti komisi se dokonce obrátil i její vstřícný krok prodloužit akreditaci z letošního června do podzimu. Ministr reagoval: když může komise prodloužit akreditaci do října, on ji může natáhnout do roku 2016. A opět reakce komise: zrušila akreditaci do října. A ministr: na to nemá komise právo. Zároveň řekl, cituji volně, že akreditační komisi neupírá žádná rozhodovací práva. Ať dál pokračuje ve své práci. Zdá se však, že poslouchat ji nebude.
Předsedkyně Akreditační komise mluvila ráno v České televizi o různých dopadech Dobešova případného rozhodnutí prodloužit plzeňským právům akreditaci. Ministr to později na tiskové konferenci označil za nepřípustné předjímání věci. Použil nepochopitelné srovnání s komunistickou akcí, kdy dělníci v závodech žádali trst smrti pro Miladu Horákovou, která ještě nebyla odsouzena.
Až potud jsme v hádkách a právních kličkách. Ale jsou opravdu plzeňská práva tak špatná, že je třeba je zrušit? Samozřejmě, komise si to myslí. A také ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který několik měsíců fakultu vedl. Dobeš to nepopřel, ale řekl, že se tam poměry lepší: pracuje na ní 25 renomovaných učitelů. Jenom jeden na celý úvazek, kontruje komise. A Pospíšil v rozhovoru pro Aktuálně.cz dodal: „Odešli ti nejlepší lidé, a došlo k takovému oslabení, že to pro takto malou školu znamenalo výrazný odborný zásah“. To je podle něj důvod, proč škola ztrácí akreditaci.
A co na to studenti a dnešní vedení plzeňských práv? Vděčně zatleskali za ministrovu podporu.
Vyučující bojují za svou obživu, slyšeli jsme, že ti nejlepší už odešli. Měli to udělat i studenti, ale dostali se do nezáviděnihodné situace. Jiné veřejné právnické fakulty je nechtějí přijmout. Ministr Dobeš dnes hovořil o lidském faktoru, který prý je mu nejbližší. Naznačil, že vlastně magisterské studium prodlužuje kvůli nim. Může se však stát, že jejich magisterské diplomy nebudou uznávány.
Největší dopad má však rozhodnutí Dobeše na českou veřejnost. Jak si máme cenit titulů, kterými se honosí kdejaký absolvent, když se k nim lze dostat podvody?
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
