Dnes jsem si položil zásadní otázku, jak moc potřebuje stát občana a jak mu pomáhá a jak chrání toho, kdo jej ze svých daní platí.

Prvním důvodem bylo ostudné a pouze zdánlivě nedůležité rozhodnutí našich poslanců omezujících úlohu přísedících u soudů.

Rozhodovací podíl zástupců veřejnosti se v soudních řízeních dlouhodobě omezuje. Nově dokonce i v ekonomických záležitostech. V nich často přísedící, občas i ekonom či technik, kladli mnohem kvalifikovanější otázky než právníci. Měli s nimi někdy problémy i soudní znalci. Mnohdy nás advokáty svými dotazy přivedli na myšlenky, které by nás, laiky v daném oboru, byť profesionály v jiném, někdy ani nenapadly.

Nyní v řadě významných sporů budou rozhodovat jen ti soudci, kteří jsou placeni státem a ekonomicky závislí na těchto příjmech od státu. Rozhodnou na základě obžaloby státního zástupce, který je též placený státem. Ten přitom kontroloval činnost policistů placených státem. Tito právníci rozhodující o budoucnosti lidí zřejmě mají rozumět všemu. Zajisté budou za všech okolností rozhodovat i proti "zájmům" státu v zájmu spravedlnosti. V tomto se asi pletl prezident Masaryk, který za účast zástupců veřejnosti v soudním řízení se důrazně zasazoval. Sám dobře věděl, jak profesionálové někdy chápou spravedlnosti a ustupují různým tlakům. Pokud se prezident osvoboditel a prvorepublikoví zákonodárci nemýlili, pak  by rozhodnutí naších poslanců  budilo dojem pokračující snahy o odstranění nepohodlných. Zásady, na kterých se budovala naše vlast, se opouštějí, historie se překrucuje a to i v justici.

Bylo by zajímavé si položit otázku, jak často se v televizi v trestních věcech vyjadřovali k rozsudkům a jiným otázkám justice ve sdělovacích prostředcích soudci, jak často státní zástupci, jak často představitelé Soudcovské unie a Unie státních zástupců a porovnat to s tím, jak často se k nim vyjadřovali zástupce Unie přísedících či přísedící. Tuto otázku žádný zákonodárce veřejně nepoložil a pokud vím, ani žádný novinář se podle zákona o přístupu k informacím na ni ČT nedotázal.  Pravda občas nemá zaznít. Přísedících je přitom mnohem víc než profesionálních soudců či státních zástupců. Jsou však ekonomicky nezávislí i při svém rozhodování.